Česká covidová jízda brzda–plyn nemusí zase skončit dobře

Evropský parlament zasedal poprvé po roce a půl ve Štrasburku, a tak jsem si tuto mimořádnou příležitost nemohl nechat ujít. Podobně jako metropole Alsaska, i cesta do ní je takovou kombinací zážitků z Německa a Francie. Protože stále ještě žijeme v době covidové, má člověk zvýšenou citlivost na zážitky tohoto druhu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Roušky v hledišti na Roland Garros v Paříži | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Tím nejvýraznějším je pochybnost, jestli to, co se teď u nás kolem covidu děje, není podobně špatně jako to, co se tu dělo před rokem, kdy jsme už slavili, že jsme covid porazili.

Přehrát

00:00 / 00:00

Luboš Palata: Česká covidová jízda brzda–plyn nemusí zase skončit dobře

A jak se ukázalo, slavili jsme předčasně. A tak hloupě, že jsme se nakonec stali zemí s největším počtem obětí vůči počtu obyvatel na celém světě.

Teď jsem měl podobný pocit. Volnost a neplatnost protikoronavirových opatření v Česku je totiž v porovnání jak s Francií, tak s Německem zarážejícím způsobem téměř bezbřehá.

Třeba na dálnicích v několika německých spolkových zemích, kterými jsem projížděl, stále striktně platí, že si můžete jen natankovat a nakoupit.

Ale na to, že byste si jako u české pumpy dali kávu a něco malého k jídlu, a nedej bože si to mohli sníst i ve vnitřních prostorech restaurace, na to musíte zapomenout.

Ve Francii zase všichni a všude nosí roušky. V tramvajích, v obchodech, ale i na ulicích. Sice to není na ulicích výslovně přikázáno, ale bez roušky se cítíte tak nemístně, že si ji raději nasadíte. Před vstupem do každého uzavřeného prostoru je pak dezinfekce. Znovu tu platí to, co o rouškách. Neuvidíte člověka, který by dezinfekci před vstupem nepoužil.

Varovná kontrolka

Pokud jde o restaurace, v provozu jsou jen zahrádky. A od devíti večer do šesti hodin ráno platí zákaz vycházení. A opět to každý, opravdu každý dodržuje.

Předpověď expertů: Na podzim budou hrozbou mutace a návraty z dovolených, další lockdowny neočekávají

Číst článek

Můžete k tomu sice říct, že naše současná česká čísla jsou velmi dobrá, v některých ohledech lepší než ta dnešní německá nebo francouzská.

Přesto ale, i s ohledem na českými soudy zrušená omezující vládní opatření, jsme se rozjeli k normálnímu životu s nohou až úplně dole na plynu.

A přesto, že i já jsem nadšený z toho, jak se už zase téměř všechno v Česku může, někde vzadu v hlavě mi bliká varovná kontrolka. Jestli je to vše opravdu tak dobré, abychom se takto chovali. A jestli nás tato covidová jízda stylem brzda–plyn zase nepřivede do dalšího průšvihu.

Zvláště když většina z nás má tak maximálně první dávku očkování, která v lepším případě chrání tak napůl. Možná by bylo dobré úplně nezapomenout na to, jak zle tady ještě před pár týdny bylo. A že covidový virus mávnutím kouzelného proutku prostě nezmizí.

Autor je komentátor Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme