Až odborníci s přihlédnutím k počtu uzdravených vypočítají z mnohatisícového vzorku procentuální podíl obyvatel s protilátkami, a bude-li jich dostatečný počet, bude stát vláda před dilematem, jaké doposud neměla: nebude mít totiž nejmenší legální důvod, aby jim přikazovala nosit roušky, dodržovat rozestupy a nesdružovat se ve skupinách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si ranní komentář Lídy Rakušanové

Chodit do práce a do škol a žít více méně normálně by ale teoreticky mohli i všichni mladší lidé bez chronických chorob, u kterých lze podle statistik očekávat, že pokud se nakazí, nebude průběh jejich onemocnění dramatický.

Jen generace nad 65, respektive nad 70 let by na tom byla stejně jako teď. V izolaci, de facto v domácím vězení, by setrvala další měsíce, a pokud se nenajde očkovací látka, možná až ty dva roky, o kterých mluvil epidemiolog Prymula. Podle statistik je totiž v případě této generace nejen nejvyšší počet úmrtí, ale i největší zátěž nemocničních zařízení.

Segregace lidí nad 70 let?

V reálu by to znamenalo, že komu je víc než 70, neviděl by další měsíce své děti ani vnoučata, chodil by dál nakupovat jen ve stanovených hodinách.

Převzato z Plusu

Jako ulehčení by stát mohl uvažovat třeba o hodinách vyhrazených důchodcům na návštěvy galerií a muzeí, možná i koupališť. O pokračující izolaci lidí v domovech důchodců nemluvě. Společnost, zpočátku solidární jak nikdy, by se rozpadla na ty, kteří smějí volně ven, a na ty, co musejí zůstat zavření. Samozřejmě ve vlastním zájmu, jak jinak.

V Německu vyšla nedávno pod názvem „My zůstaneme doma, aby mladí mohli zase do práce“ v novinách Bild am Sonntag výzva prominentních seniorů od bývalého ministra vnitra Schilyho až po nakladatele Huberta Burdu, všichni od 77 do 87 let. Praví se v ní, že „společnost ukázala solidaritu se slabými a starými, a teď je na čase, aby jí oni část solidarity vrátili“. Nejde tedy o žádnou oběť, ale o dělbu břemene.

Týdeník Die Zeit k tomu trefně dodal, že se to pochopitelně snadno říká, když má někdo velkou zahradu. A otiskl podnět sociologa Hanse Bertrama, který je sice rovněž přesvědčen, že starší generace budou muset snášet omezení podstatně déle než ti mladší, ale místo zákazů, nátlaku nebo výzev je podle něj třeba pokud jde o starší generaci vrátit boj s pandemií co nejdřív do rukou ošetřujících lékařů.

Ti znají své starší pacienty už léta, dovedou zvážit jejich rizika a poradit jim, jak se mají chovat. Zdravý sedmdesátník může být v lepší kondici než někdo, komu je 60 a má za sebou dva infarkty.

Dodejme, že je tu ještě jeden nezanedbatelný faktor, který může ovlivnit přístup vlády k tomu, jak bude nadcházející segregace lidí nad 70 let, k níž zatím bohužel všechno směřuje, konkrétně vypadat: V Česku tvoří tato generace téměř pětinu obyvatelstva, a tedy i voličů. Senioři tedy nejsou bez šance.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít