Tiché odcházení Andreje Kisky
Ve stínu zpráv o koronavirové pandemii na Slovensku a jak ji vláda premiéra Igora Matoviče řeší, se odehrává jeden pozvolný odchod z politiky, jenž by byl ještě před rokem těžko představitelný. Jde o bývalého prezidenta Andreje Kisku.
Někdejší hlava státu se po vzniku nové vlády tiše vytratila a s poukazem na svůj zdravotní stav se vzdala mandátu. Nyní se Kiskova strana, kterou teprve loni na podzim založil a po volbách dovedl do nové vlády, potácí pod prahem volitelnosti se třemi procenty.
Andrej Kiska byl první prezident samostatného Slovenska, kterého někteří Češi chtěli vyměnit za toho vlastního. Během jeho působení v prezidentském úřadu se toto volání z Česka pravidelně opakovalo.
Jedním z takových momentů bylo v roce 2018 padesáté výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tehdy český prezident Miloš Zeman výročí odmítl komentovat, jeho slovenský protějšek naopak vystoupil s projevem nejen ve slovenské, ale i české televizi.
A i když tohle nebyla ani zdaleka jediná odlišnost mezi oběma prezidenty, povedlo se udržet ideální vztahy obou zemí. Vedle euroatlantické orientace Kiska tohle zdůrazňoval jako jednu z hlavních priorit své zahraniční politiky. V rozhovoru pro Český rozhlas z října 2019 uvedl, že v domácí politice bylo nejzásadnějším momentem jeho prezidentování dění kolem vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky.
Taktické chyby
Byl to právě Kiska, který se tehdy snažil vyřešit vážnou politickou krizi v zemi, aktivně zasahoval do dění a odmítl například navrhované změny ve vládě s vysvětlením, že jsou nedostatečné. Byl to také Kiska, který neumožnil bývalému premiérovi Robertu Ficovi stát se ústavním soudcem.
Když filantrop Andrej Kiska vstupoval do prezidentského paláce, neměl s politikou prakticky žádné zkušenosti. Jak se ale časem ukázalo, byla to pro něj výhoda, protože byl považován za osobnost, která stojí mimo politické strany. I to byl jeden z faktorů, který přispěl k tomu, že Kiska byl dlouhodobě na veřejnosti vnímán jako jeden z nejpopulárnějších politiků.
Bývalý slovenský prezident Kiska nepřevezme mandát poslance, oznámila místopředsedkyně jeho strany
Číst článek
Aby mohl ovlivňovat dění v zemi i nadále, založil Kiska po odchodu z Grassalkovičova paláce politickou stranu Za ľudí. A zatímco v prezidentské volbě dostal v roce 2014 Kiska 59 procent hlasů, v parlamentních volbách v roce 2020 získala jeho strana necelých šest procent. Obě volby jsou odlišné a nelze je úplně srovnávat. Ale výsledek svědčí o tom, že původní kouzlo neznámého dávno vyprchalo.
Stejně tak dokládá taktické chyby, kterých se Kiska dopustil. K té hlavní patřilo, že na podzim 2019 neuzavřel trojkoalici, která by před volbami sjednotila tehdejší opoziční strany. Nikdo nechtěl být velkorysý, vzdát se svého loga ve prospěch celku, ani Kiska s jeho novou stranou.
O zbytek se postarala diskreditační videa, která měla přesvědčit Slováky o tom, že je daňový podvodník. A za další pak skvěle vedená předvolební kampaň Igora Matoviče, která nabádala voliče, že pokud chtějí změnu, musejí volit jeho. Voliči ho vyslyšeli, zatímco Kisku už jako posla nových a lepších časů nevnímali.
Možná, že je ještě předčasné Andreje Kisku definitivně odepisovat. Možná, že až si dá své zdraví do pořádku, se zase v nějaké podobě vrátí. Moc pravděpodobně to teď ale nevypadá.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Jak vážná je bezpečnostní situace
Jiří Pehe
Horký čínský TikTok
Tereza Zavadilová
Putinovo manželství s islámem
Jan Fingerland
Digitalizace pádí natolik, že utekla i svým uživatelům
Julie Hrstková