Lidé žijící a pracující v domovech seniorů jsou oběťmi vládního selhání

O tom, že jsou domovy důchodců ponechány napospas pouze solidárním sítím, jsme od vypuknutí pandemie slýchali ze všech možných stran. „Nemáme roušky,“ ozývalo se zoufale, jenže vláda nereagovala dostatečně rychle a dobrovolníci na tak obří síť zařízení nemohli stačit. Jsou to přitom staří lidé, pro koho představuje nakažení koronavirem to největší, smrtící nebezpečí.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Domov pro seniory v Havlíčkově Brodě | Foto: Libor Plíhal | Zdroj: ČTK

Všichni tuto informaci měli ještě předtím, než koronavirus v Česku udeřil, a mohli s ní okamžitě nějak naložit a jednat. A přesto pro ochranu starších lidí a těch, kdo o ně pečují, vláda nic neudělala. A nedělá ani nyní: všeobecně nedostupné ochranné pomůcky stále chybí, a to jak personálu, tak klientům.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Apoleny Rychlíkové

V ohrožení se tak nachází desítky tisíc důchodců a důchodkyň a také další tisíce pečovatelů a pečovatelek. Nákaza může krutě zasáhnout i příbuzné nemocných.

Umíte si představit, že se vaše stará maminka nakazí v uzavřeném prostředí domova pro seniory a vy nejenomže se budete strachovat o její život, ale ani ji nebudete moct navštívit a ona tak možná zemře po dnech absolutní samoty a izolace? Tak přesně takovým situacím jsou staří lidé a jejich rodiny vystavováni, zatímco se jednotliví ministři mezi sebou hádají, kdo „za to“ může.

Může to být fatální

Nejvíce nakažených je zatím stále v domově pro seniory v Břevnici u Havlíčkova Brodu. Problémy se však vyskytly i v domově seniorů v Litoměřicích. Už čtyři ženy z infikovaného zařízení v pražské Michli zemřely, i když podle dostupných informací nebyla nákaza koronavirem hlavní příčinou jejich smrti.

‚Stát nás v tom nechal.‘ Kdy a jak pronikl koronavirus za zdi 10 domovů pro seniory?

Číst článek

Nákazu koronavirem hlásí také v domově seniorů na pražském Chodově. A jeden z nejzávažnějších problémů nyní představuje oddělení následné péče v Thomayerově nemocnici. Tam se nakazila většina klientů, celkem 24 z 27. A jeden z nich už dříve zemřel. Jaké zprávy přijdou další dny, to si můžeme jen domýšlet.

Péče o seniory a seniorky v Česku patří k dlouhodobě zanedbávaným oblastem. Domovy pro seniory jsou přeplněné, mzdy, za které pečující pracují, jsou směšně nízké. Vzdělání jednotlivých zaměstnanců se navíc liší a tuto práci mnohdy vykonávají lidé, kteří pro ni nemají dostatečné psychologické kvality.

Takové okolnosti můžou vést k tragédiím v podobě nedůstojného zacházení nebo týrání slabých a bezmocných starých lidí v ústavech. Soukromá zařízení jsou předražená, rodiny často nemají kapacity se o své starší příbuzné starat, kvalitní a dostupná síť domácí péče takřka neexistuje.

Teď se ke všem přehlíženým problémům přidal koronavirus a problém najednou nabírá fatální rozměry. Z péče se stává uzlový bod naší společnosti, politické téma číslo jedna a vláda v něm naprosto selhává.

Hašteření mezi ministry teď už nikoho nezajímá, podstatné je jediné: okamžitě zajistit co nejvyšší stupeň ochrany všem domovům pro seniory i všem seniorům v Česku obecně i těm, kteří se o ně starají. V domovech, nemocnicích i doma. Jinak budou počty mrtvých rychle přibývat. A to se za žádné „čau lidi“ neschová.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme