Plošné testování na koronavirus aneb Kdo je zvědavý, ten se dostaví

Kdo je zvědavý, ten se dostaví. Také tímto způsobem by se dalo charakterizovat plošné testování. Mělo by dát odpověď mimo jiné na otázku, jak velká část populace se setkala s koronavirovou nákazou a přitom o tom nevěděla.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rychlotest na koronavirus

Rychlotest na koronavirus | Foto: Václav Šálek | Zdroj: ČTK

Někteří to možná tušili, ale z různých důvodů nebyli důkladně vyšetřeni. Nemají tudíž jistotu. Tu by jim mohlo dát nejnovější testování. Pokud žijí v regionu, kterého se zmiňovaná akce týká, mají šanci se projektu zúčastnit. Nemusí získat žádné doporučení a nic platit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Hartman: Plošné testování na koronavirus, aneb kdo je zvědavý, ten se dostaví

Má-li člověk momentálně zvýšenou teplotu a je nachlazený, na takovýto způsob testování může rovnou zapomenout. Jeho se týkat nesmí. Studie vypracovaná na základě takto odebraných vzorků by totiž ztratila smysl. Nemohla by ověřit, kdo má proti zákeřnému viru už vytvořenou imunitu, i když nebyl oficiálně evidován jako nakažený a nyní už bacil v těle nemá.

Dojmy a pojmy

Epidemiology rovněž zajímá, kolik jedinců s koronavirem normálně žije, nemá žádné příznaky a nevědomky se o něj dělí s dalšími lidmi. V průběhu měsíce května by měli mít jasněji.

Promoření jako úniková cesta z epidemie koronaviru aneb Co ukáže plošné testování?

Číst článek

Už dopředu ale tuší, že kolektivní imunita vůči koronaviru nebude v zemi silná. K číslům kolem 60 či 70 procent se ani nepřiblíží. Nedojde-li k nějakému zázraku, bude se muset nadále čekat na účinnou vakcínu. Zkrátka, po plošném testování se určitě náš život rychle nevrátí do normálu.

Zároveň získané údaje nemohou dát uspokojivou odpověď na řadu otázek. Například na to, kolik lidí se s virem vyrovnalo takovým způsobem, že nemají v těle prakticky žádné zjistitelné protilátky. Tedy data o tom, kdo neměl příznaky a nákazu šířil, nemohou být úplně stoprocentní. Rovněž se nedá zjistit, jak dlouho lze na vytvořenou imunitu spoléhat. Vir škodí lidem po celém světě relativně krátkou dobu, a tudíž to není možné v praxi zatím ověřit.

Přesto může plošné testování alespoň částečně dojmy nahradit pojmy, chcete-li získat přinejmenším nějaká data. Ta mohou zpřesnit odhady dalšího šíření nákazy v zemi. Jejímu nekontrolovatelnému prostupování populací lze v tuto chvíli čelit prakticky pouze dvěma způsoby. Buďto držet nadále velmi přísná omezení, nebo je postupně uvolňovat a využívat tzv. chytrou karanténu.

Druhý způsob je pro fungování země přijatelnější. Je založen na cíleném, nikoli plošném testování a krátkodobé izolaci těch, kteří mohou být nakaženi. Pokud se potvrdí, že nejsou, zařadí se poměrně rychle zpět do běžného života. I když výsledky plošného testování v květnu nejspíše potvrdí, že výraz „běžný život“ bude ještě řadu týdnů nepatřičný. Podobně jako slovní spojení promořování společnosti s vidinou relativně rychlého získání kolektivní imunity.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme