Průmysl jako skála českého hospodářství

Někdy je člověk za dobré zprávy opravdu vděčný. Zvláště v temných časech pandemie, se kterou si nevíme rady. Přesto něco funguje dobře – a myslí se tím sektor průmyslu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výroba automobilů (ilustrační foto) | Foto: Lukáš Hron | Zdroj: iDNES / Profimedia

Definitivně se vypořádal s propadem po jarním zastavení výrobních linek, a jak právě hlásí Český statistický úřad, v říjnu poprvé překonal objem loňské produkce. Někdy až překvapuje, jak málo dokáže potěšit v těžkých časech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Průmysl jako skála českého hospodářství

Ani není možné předvídat, že industriální podniky mají všechny potíže za sebou a že je druhý lockdown vůbec nezasáhne. Přinejmenším první měsíc po návratu koronaviru však zvládli průmyslníci i jejich zaměstnanci nad očekávání dobře, a to je ostatně druhá dobrá zpráva.

Jakékoli oslavné fanfáry je teď možné okamžitě zpochybnit. Tuzemský průmysl se v posledních letech potýká s potížemi a jeho produkce stagnovala zvláště z toho důvodu, že se příliš zaměřil na výrobu automobilů včetně subdodávek ze strojírenského, elektrotechnického, textilního i chemického průmyslu.

Český průmysl v říjnu poprvé po 16 měsících vzrostl. Přispěla k tomu hlavně automobilová výroba

Číst článek

Poptávka po autech však globálně klesá, a to se muselo projevit. Zavření továren v březnu a dubnu zrychlilo propad, naštěstí však zůstala nějaká neuspokojená poptávka, kterou je možné na podzim dorovnat. Jak to bude s automobilovým průmyslem v příštím roce, o tom je možné jenom spekulovat.

Pravidla s názvem kurzarbeit

Tyto námitky jsou nepochybně vážné a nezbývá než věřit, že na ně byznysmeni hledají odpověď. Ovšem v této chvíli je kvalita průmyslové výroby a pevnost dodavatelských řetězců tím základním ekonomickým principem, na kterém je možné stavět budoucí prosperitu.

Pouze tržbami průmyslových podniků se dostávají do země peníze, které bude možné investovat a které budou utrácet jejich zaměstnanci. Maloobchod a služby mohou klesnout pod další ranou v podobě druhého lockdownu, stavebnictví může v beznadějných časech zpomalit, na odbyt v Německu a jeho prostřednictvím na rostoucích asijských trzích se v této chvíli dá spolehnout.

Ekonomické údaje z počátku druhé krizové vlny mimoděk ukazují zásadní poučení pro celou společnost. Státní pomoc postiženým je dobrá, ztráty z vážnějších krizí však nahradí jen zčásti a naději na návrat prosperity nepřináší ani náhodou. Z hospodářských potíží nás může vytáhnout jen sektor, který stojí čistě na soukromých financích a který má ze všech odvětví se státem nejméně společného.

Teď se zdá, že si toho představitelé státu nejsou vědomi. Rozhazují peníze, kde se dá, ovšem zatím nenašli čas na jakékoli opatření, které by umetlo cestu průmyslníkům. O zavedení pravidel s názvem kurzarbeit se mluví od léta, věrohodný návrh však dosud do sněmovny nedorazil. Průmysl si poradí i bez toho, z pohledu veřejného prospěchu to je ale řádově důležitější než jakékoli dotace, dávky či snižování daní.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme