Pandemie jako zátěžový test severské spolupráce
Celá Evropa sleduje v posledních týdnech se značným zájmem Švédy, kteří se vydali v boji s koronavirem odlišnou cestou. Na nákazu nereagovali zavřením škol nebo restaurací, ale švédská vláda se snažila dostat situaci pod kontrolu apely na odpovědnost vlastních občanů.
Kritici poukazují na vysokou cenu, jakou tento přístup měl. Hlavně pokud jde o vysoké počty lidí, kteří nemoci covid-19 podlehli.
Odsudky na adresu Švédů ovšem nepřicházely pouze ze středoevropského regionu. Švédský přístup zpochybňují i jeho nejbližší sousedé na severu Evropy.
Dánsko, Norsko i Finsko, podobně jako většina států na našem kontinentu, přepnuly hned v březnu na tvrdý režim, který znamenal utlumení prakticky veškerého veřejného života – nejenom společenského, ale i hospodářského. O uzavření hranic ani nemluvě. Teď se znovu a postupně vracejí do předkrizového stavu.
Švédská hranice
Otevřít ale hranice k tradičním partnerům ve Švédsku? Do toho se ostatním Seveřanům zatím moc nechce. Takže zatímco třeba Dánové mohou nyní bez jakýchkoli omezení cestovat do jižního Švédska, v opačném směru to stále ještě není možné. Švédové smějí hranice do Dánska překročit pouze tehdy, pokud tam pracují. A ne třeba v případě, pokud by chtěli navštívit představení kodaňské opery.
Podobně zdrženliví jsou vůči velkému sousedovi i Norové a Finové. Prostě mu nevěří navzdory tomu, že tím i sami sobě škodí. Švédsko je jako největší země regionu důležitým ekonomickým magnetem i pro ostatní. Proti tomu ale stojí čísla. V přepočtu na sto tisíc obyvatel zaznamenalo Švédsko čtyřikrát víc obětí než Dánsko, osminásobek lidí, kteří nemoci podlehli, ve Finsku, a dokonce desetkrát víc jich ve Švédsku ztratilo život kvůli nemoci covid-19 ve srovnání s Norskem.
Důvěra
Koronavirová pandemie tak má potenciál rozbít něco, čím se skandinávské země odjakživa vyznačovaly a co nebylo v minulosti ohroženo ani odlišnými politickými postoji – severskou solidaritu. Přežila období studené války, kdy byli Dánové a Norové v NATO, zatímco Švédové a Finové neutrální – ti posledně jmenovaní přitom sledovali svou vlastní specifickou politiku vůči komunistickému Sovětskému svazu.
Švédsko hlásí přes 4000 obětí koronaviru. Země má jednu z nejvyšších úmrtností na obyvatele
Číst článek
Seveřany nedokázal rozdělit ani odlišný pohled na členství v Evropské unii, případně na smysluplnost přijetí eura. Pojila je hrdost na to, že vybudovali silné státy s fungujícími sociální systémy a že jejich občané si za to byli ochotni připlatit.
Důvěřovali si i navzájem. Již od poloviny padesátých let vznikla mezi skandinávskými státy pasová unie. Znamená to, že jejich občané se mohli volně pohybovat na území ostatních, případně tam i pracovat bez toho, aby by k tomu potřebovali cestovní doklad. To je ale teď všechno v sázce. Vzájemná důvěra je kapitál, který se nedá vyjádřit finančními investicemi. Buď prostě je, nebo není. Pro Skandinávii aktuálně platí to druhé.
Autor je komentátor Lidových novin.
Maďarsko omezilo ústavní práva. Je to zkouška před volbami, které by Fidesz mohl prohrát
Luboš Palata
Francie v čele Evropy? Jen pozor, aby nám nezpychla
Libor Dvořák
Řešení problémů s nelegální migrací není předvolební doba nakloněna
Petr Hartman
Česká muniční iniciativa zůstává majstrštykem české politiky
Jiří Leschtina