Jak dlouho Britům vydrží nová ‚nesmyslná‘ karanténa?

Je to neuvěřitelné, ale Británie zavede od pondělka 8. června čtrnáctidenní karanténu na příletech a příjezdech do země. Ve středu to ohlásila ve sněmovně ministryně vnitra Priti Patelová a zopakoval to pak po interpelacích i ve středečním večerním koronavirovém brífinku také premiér Boris Johnson.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nápis Truchlíme v Londýně

Nápis Truchlíme v Londýně | Foto: Matt Dunham | Zdroj: ČTK/AP

Patelová zdůraznila, že přilétající a přijíždějící budou muset vyplnit formulář stvrzující, na jaké adrese se budou zdržovat po předepsané dva týdny sebeizolace. Dodala, že dodržování karantény bude kontrolováno úřadem hlavního hygienika a přestupky trestány policií pokutou ve výši tisíc liber.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Jana Jůna

Karanténa má prý chránit Brity před nákazou ze zahraničí a druhou vlnou pandemie. Podrobnosti i výjimky budou podle Patelové zveřejněny do zavedení omezení v pondělí a po pár týdnech dojde na zhodnocení opatření.

Premiér – zjevně u vědomí rostoucí kritiky – dodal, že vláda chce zároveň vyjednat s různými zeměmi s nízkým výskytem koronaviru, například s Portugalskem, „vzdušné koridory“. Chtěl tak zjevně uspokojit požadavky, aby Britové mohli vyjet či vyletět na oblíbenou zahraniční dovolenou u moře, ale aby také mohli přiletět zahraniční turisté a oživit upadající ekonomiku.

Karanténa a hospodářství

Není vůbec divu, že ohlášení karantény provázejí protesty. Už od pondělka, kdy byl po prosáknutí příprav opatření zveřejněn kritický otevřený dopis Patelové z řad podnikatelů, reprezentujících tři stovky firem – od aerolinií a letišť přes hotelový sektor či organizátory dovolených až k restauracím nebo atrakcím, jejichž existence je závislá na přijíždějících turistech.

Britská firma začíná s výrobou vakcíny na covid-19. Připravuje se pro případ úspěšných klinických testů

Číst článek

Britská obchodní komora, reprezentující dva tisíce podniků, dodala, že mnohem lepší by bylo řídit se výsledky boje s pandemií v jednotlivých zemích a podle toho umožnit obnovení turistického provozu.

Zdůraznila také, že je nesmysl, že Británie – země s největším počtem úmrtí v Evropě – přichází nyní s karanténou. Poté, co během nárůstu pandemie zůstaly hranice otevřeny a desítky tisíc nakažených Italů a Španělů mohly bez omezení přijíždět a koronavirus roznášet. A vědci jako profesor Graham Medley, člen vědecké rady Sage, tvrdí nyní, že jim tehdy nebylo vládou nasloucháno.

Vzpoura provázela i středeční sebevědomé ohlášení karantény ministryní Patelovou ve sněmovně. Paradoxně z vlastních konzervativních řad, včetně vlivného předsedy stranického výboru 1922 sira Grahama Bradyho, exministryně Theresy Villiersové a řady dalších.

Potvrdili tak, že na pondělní schůzi onoho výboru byly vzneseny požadavky na co nejrychlejší politicky únosné ukončení karantény, která prý dál zdevastuje hospodářství i důvěru veřejnosti ve vládu, velmi poškozenou aférou Cummings. Údajně jde až o padesátku konzervativních poslanců, včetně ministrů.

Na premiérských interpelacích zase došlo k ostré výměně názorů s vůdcem opozice sirem Keirem Starmerem, který také požádal o zveřejnění zdůvodnění nutnosti karantény vědeckou radou Sage.

Vzpoura i podpora zmíněných „koridorů“ či „leteckých mostů“ naznačuje, že „nesmyslná“ karanténa se určitě nedočká konce června. Jak si britská vláda mezitím poradí s problémy testování, kontrolou epidemie a s tvrdohlavou Patelovou, to jisté není.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Jůn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme