Jenže vždy se v Česku vynoří desítky odborníků v uvozovkách, kteří začnou argumentovat naší měnovou suverenitou. A tím, jak jsme si s korunou schopni své osudy řídit sami a s ohledem na naše domácí české potřeby.

Přehrát

00:00 / 00:00

Luboš Palata: Hlavně, že se bojíme eura. Kurz koruny se přitom už řídí polským zlotým

Jak je to ve skutečnosti, se ukázalo teď, kdy česká koruna padá. Protože padá polský zlotý. A polský zlotý padá poté, co tamní Národní banka ovládaná nominanty vládního Práva a spravedlnosti snížila základní úrokovou míru.

A to bez ohledu na vysokou inflaci a skutečné potřeby polské ekonomiky. Ale naopak se zásadním ohledem na blížící se říjnové polské parlamentní volby.

Před nimi potřebuje vládnoucí Právo a spravedlnost vylepšit svůj rozpačitý ekonomický obrázek panování. A snížení úroků z půjček a hypoték, k němuž krok Národní banky povede, se k tomu hodí.

Kousek východní mentality

Obecně lze říci, že velká část mohutného vyzbrojování polské armády i sociální programy vlády jedou v Polsku už nějaký čas na dluh.

Polský deficit rozpočtu se už dnes moc neliší od toho českého. S tím rozdílem, že zatímco Česko hasí tento finanční požár, seč může, v Polsku do něj vláda dalšími sociálními programy a nákladným zbrojením přilévá benzín.

Polsko si opravdu žije nad poměry. A nic neukazuje na to, že by se to mělo po volbách v půlce října změnit. Jedním z reálných scénářů jsou totiž po půl roce opakované volby, jež mohou přinést další vlnu vládního rozhazování a uplácení voličů.

Za normální situace by nás to mohlo zajímat méně než málo. Zvláště v situaci, kdy bychom my byli členy eurozóny a Polsko nikoli. Jenže tomu tak není. Obě naše země jsou v pásmu neeurových členů Evropské unie.

Česko převážně z politických důvodů, Polsko, historicky dlouhodobě rozhazovačnější, hlavně z ekonomických.

Prostě Varšava neplnila dlouhodobě podmínky vstupu do eurozóny. Je v tom i kousek oné východní mentality, pijme dnes, třeba na dluh, protože zítra nevíme, co bude.

Česko se vždy ohledně financí, do doby, než nám začali vládnout politici s uherskými mravy, počítalo k odpovědné německé a skandinávské části Evropy. Nemá a nemělo by mít s Polskem mnoho společného.

Otázkou ohledně Česka a jeho měny dnes však není „koruna, nebo euro?“, ale „euro, nebo polský zlotý?“. A pokud se položí takto, myslím, že odpověď v podobě eura je zcela jasná.

Autor je komentátor Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít