Krajské wishful thinking

Je skoro až legrační, jak se po krajských volbách mediálním prostorem šíří citelné nadšení, podle něhož sice ANO opět vyhrálo, ale vlastně začíná prohrávat.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš | Foto: Michaela Říhová | Zdroj: ČTK

Nenaznačují to ani volby do Senátu, kde bylo ANO vždy totálním outsiderem, protože, jak říká premiér Andrej Babiš (ANO): „My prostě Senát neumíme.“ Proto by ho také asi chtěl zrušit, ale to už by bylo na jiný komentář.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Fischer: Krajské wishful thinking

Podívejme se tedy na výsledky krajských voleb realisticky. Předně není s podivem, že po těch všech aférách, projevech komunikační neschopnosti a zanedbání v době covidové pandemie ANO v krajích nejenom obhájilo své mandáty, ale ještě k nim celkově pár přidalo?

Konkrétní praktická moc na krajské úrovni se, pravda, distribuuje jinak než v centrální politice. Ale celorepubliková síla nejsilnější vládní strany zůstává prakticky stejná.

Dokonce i v Libereckém kraji, kde ANO prohrálo se Starosty o neuvěřitelných 20 procent, což vyvolalo velké opoziční nadšení, se neděje nic převratného. V minulých volbách získali Starostové na Liberecku 18 mandátů, letos 22. ANO mělo devět mandátů, teď jich má deset. Je toto prohra, zásadní posun, zlom v době babišovské? Těžko.

Silná opoziční koalice?

Přání je tu velkým otcem myšlenky, „wishful thinking“, říká se dnes v době nové linguy francy. Jsou-li krajské volby jakýmsi průzkumem před parlamentními volbami 2021, pak je to zpráva spíše opačná. Ani ty největší aféry a propadáky nepřiměly voliče zatím k tomu, aby přepřahali svůj vůz a přestali Andreji Babišovi věřit.

Ano – opozice v krajích získá konkrétní moc, dokonce se na ní budou významně podílet i Piráti, kteří zatím stáli spíše stranou. Opoziční strany dokázaly, že koaliční spolupráce je efektivní, že funguje, takže šéf lidovců Marian Jurečka (KDU-ČSL) dokonce po volbách připouští, že lidovci budou uvažovat o spojení s ODS a TOP 09 pro sněmovní volby, což je malý zázrak. Při tom všem je ale třeba brát do úvahy, že krajské volby nejsou ty velké sněmovní.

Že je tu velmi podstatný rozdíl nejen v naladění a požadavcích voličů, ale i ve volební účasti a zájmu, který je mnohem větší. A že řada dnešních slavících vítězů se dlouhodobě potácí na hraně pětiprocentního vstupu do parlamentu. A hlavně: že dílčí úspěchy, například STAN v krajích, je třeba potvrdit plošně, ve všech krajích republiky, což, jak vidíme z aktuálních výsledků, vůbec není pravidlo.

Chce-li tedy opozice v příštích sněmovních volbách společně uspět a porazit Andreje Babiše, bude muset přestat iluzorně snít své krajské mocenské sny a začít pracovat na strategii spojení a konkrétní nové, lepší politiky.

Politolog Balík: Pro KSČM armagedon, pro ČSSD katastrofa s jedinou šancí - předvolební koalice s ANO

Číst článek

Bezprostředně po sečtení výsledků voleb mluvil Andrej Babiš o „spiknutí nenávisti“, v němž jdou všichni proti Babišovi, což se obecně vykládalo, jako projev nervozity a pomalého ztrácení půdy pod nohama.

I to je wishful thinking, přání, které se zdá být realitou, ale není. Pro budoucí úspěch je třeba zůstat na zemi. Dohodnout se na silné opoziční koalici je obtížné, trvá to dlouho a stojí to mnoho potu a stranické obětní krve.

Taková koalice také musí dostatečně dlouho působit, aby přesvědčila voliče, že se jí dá věřit. Ale hlavně: programem, jak podvědomě či na dvojsmyslnou radu marketérů naznačuje Babiš, nemůže být NE Babišovi, nýbrž ANO občanům: lepší, silnější, srozumitelnější program, než má Andrej Babiš. A ten se ani v náznacích na obzoru nerýsuje.

Krajské volby tedy nejsou vítězstvím opozice, nýbrž velkým varováním: kdo předčasně usíná na velmi iluzorních vavřínech, obvykle tvrdě padne na zem.

Autor je komentátor časopisu Euro.

Petr Fischer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme