Slabost protestu

Zvláště po volbách se říká, že některé kraje jsou pravicové a jiné zase víc nalevo. V těch prvních se víc cení soukromá iniciativa, různé občanské a podnikatelské aktivity bojují o místo na slunci, a pokud nepřijde shora nějaká katastrofa, kraje prospívají a lidé se mají líp. V levicových krajích se obyčejní lidé do nějakých významnějších soukromých aktivit nepouštějí. Namísto toho čekají, že přijde nějaká pomoc shora, tedy od státu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Moravskoslezský kraj má podepsanou koaliční dohodu. Na spolupráci se dohodli zástupci hnutí ANO, ODS kandidující společně s TOP 09, lidovci a ČSSD | Foto: Jaroslav Ožana | Zdroj: ČTK

Pokud se jí dočkají, potom i jejich kraj prosperuje. Je to jiná kultura, i touto cestou se ovšem může dojít ke společnému cíli, kterým je všeobecný blahobyt. Takovou úvahou se vysvětlují volební výsledky, které se liší napříč republikou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Slabost protestu

Politizující výklad o pravicových a levicových krajích je ovšem značně povrchní. Předvedly to víkendové volby, při kterých levicové partaje propadly prakticky všude. Pokud do této kategorie počítáme strany, které se navzájem podporují v současné sněmovně, pak do ní patří Babišovo hnutí ANO, sociální demokraté, komunisté a hnutí SPD Tomia Okamury.

V dolní komoře parlamentu mají velkou většinu, ovšem ze 13 regionů se něčím podobným mohou chlubit pouze v Moravskoslezském kraji. Za stejně levicové se přitom považovaly Karlovarský a Ústecký kraj. Tam ovšem, jako znak levicovosti, zůstalo jen první místo ANO, které ovšem vyhrálo i jinde.

Recyklace problémů s chudobou

‚ČSSD prodala budoucnost za 5 limuzín.‘ Většina stranických es chce přesto s Babišem vládnout dál

Číst článek

Spíše než volební výsledky se k hodnocení krajů hodí příběhy o domlouvání krajských koalic. V jedné kategorii krajů ANO buď prohrálo, anebo se strany z pravice, ze středu a někdy i levého středu domluví, že vítěze do krajské koalice nepozvou.

Existují ovšem tři kraje (vedle Moravskoslezského ještě Ústecko a Karlovarsko), kde strany pravého středu ANO obejít nechtějí, ale bez velkých průtahů s ním domlouvají vládu. Babišovi lidé podanou ruku přijímají bez řečí o tom, že za podrazy v jiných krajích se s pravičáky nebudou bavit ani v Ústí či Ostravě. K dohodě mají jednoduchý důvod: žádná jiná alternativa neexistuje.

Ve třech zmíněných krajích se totiž příliš mnoho hlasů rozptýlilo mezi menší a protestní strany. Část odčerpají dnes už zhroucené krajské reprezentace socialistů a komunistů. Strany pravého středu a hnutí ANO si tak nějak zbyly a někdo vládnout musí.

Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj nejsou nositelem nějaké specifické levicové kultury. Jsou to kraje lidí častěji nespokojených se svou životní situací, zjednodušeně řečeno kraje chudých lidí.

Teď vidíme, že se v nich těžko hledá také akceschopná politická reprezentace, která se přitom bude potýkat s většími problémy než jinde. To může vést k další recyklaci problémů s chudobou. Neotevírají se nůžky mezi pravicí a levicí, ale mezi bohatými a chudými. V tom smyslu je volební výsledek varováním.

Autor je komentátor serveru Info.cz

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme