Krásná česká krajina s prasečákem uprostřed

Jaromíru Soukupovi nelze upřít jednu pozoruhodnou schopnost: vycítit, co by asi tak prezident Miloš Zeman potřeboval ve čtvrtečních rozhovorech na TV Barrandov sdělit národu. Pak nenásilnou formou položit takovou otázku, která k tomu prezidenta přivede – a nakonec chápavým, někdy až dojatým pohledem za to hlavu státu ocenit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lety na Písecku. Velkokapacitní vepřín firmy Agpi v Letech na Písecku, rok 2009 | Zdroj: Profimedia

Ve čtvrtek večer jsme se díky této pozoruhodné symbióze dozvěděli o prezidentově názoru na existenci prasečáku na místě bývalého romského koncentračního tábora v Letech u Písku.

Jen pro historickou paměť je na místě poopravit společný prezidentův a moderátorův dojem, že to je názor, za nímž Miloš Zeman stojí neochvějně celá léta. Bohužel, archivy jsou někdy kruté, takže nám nabídnou i Zemanův výrok z června 1998, kdy tehdejší předseda ČSSD a brzy již premiér prohlašoval, že by pro něj byla „zanedbatelnou položkou i údajně požadovaná částka 600 milionů korun na vybudování památníku obětem českého – zdůrazňuji českého – teroru vůči romským spoluobčanům".

I Miloš Zeman si ale zaslouží spravedlivé zacházení, takže hned připomeňme, že s touhle národní hanbou v idylické jihočeské krajině nedokázala pohnout žádná vláda za posledních víc než 20 let, kdy se o osudu českých Romů za 2. světové války už něco ví. A na místě je i skepse, jestli očistnou operaci dokáže dotáhnout Sobotkův kabinet, jehož ministři, kupříkladu Herman s Babišem, to donedávna slibovali.

Budování prázdných ploch

Připusťme ale, že Miloš Zeman skutečně autenticky hájí zájmy svých voličů a že si stejně jako oni myslí, že nejlepší připomínkou vyvraždění českých Romů je smradlavý prasečák, protože průmyslové a zemědělské podniky mají prosperovat, jak pravil na Barrandově. Je zřejmé, že takové prasečáky postavené v roce 1974 tvoří perly v náhrdelníku nádherné české krajiny, nad níž se oba pánové zajíkali.

Znovu jen pro úplnost dodejme, že vykoupení nebo přesun prasečáku samozřejmě není možný bez souhlasu jeho majitelů z firmy AGPI, kteří si svá práva a svůj majetek – jak prokazují celých 20 let – dokáží ohlídat. (Což je samozřejmě v pořádku.) A že se rozhodně nemusí bát, že by je někdo vyvlastňoval a vyháněl z Písecka a ze země. Ovšem to my i oni víme víc než 20 let.

A ptá-li se prezident, jestli snad chceme místo prasečáků „budovat prázdné plochy", odpovězme rovnou, že to vůbec není špatný nápad a že by to pro oněch 326 mrtvých z letského tábora byla rozhodně důstojnější pieta než prosperující zemědělská velkovýroba. Nicméně abychom byli úplně fér, prezidentovi by v Letech nevadil „důstojný památník". A jak sám pravil: „Ten tam ostatně už je. Možná, že ho instalovala dokonce moje vláda."

Opět rádi posloužíme prezidentově slábnoucí paměti. Pomník sochaře Zdenka Hůly je v Letech od května 1995, takže s ním Zemanova vláda neměla vůbec nic společného, ale nevadí, možná by prezidenta mohla a měla inspirovat jiná skutečnost.

Jediný prezident, který navštívil Lety

Ten pomník tehdy v dešti a bahně slavnostně odhaloval Václav Havel a dodnes je tak jediným prezidentem, který do Letů dorazil. Václav Klaus se o lágru, z nějž se odjíždělo přímo do Osvětimi, vyjadřoval tak, že to hraničilo s popíráním holokaustu, a čas si za čtyři roky ve funkci nenašel ani Miloš Zeman.

A právě letos je jedinečná šance to napravit, 10. července to bude 75 let, kdy se původně „pracovní" a poté „sběrný" tábor změnil výnosem o „potírání cikánského zlořádu" v součást konečného řešení. Dne 2. srpna do Letů dorazila první skupina 66 „rasově závadných" osob. V půlce srpna již záznamy evidují 1145 lidí, mezi nimiž se začala rychle šířit epidemie tyfu.

Zemřelo na ni mimo jiné 245 dětí. V prosinci vyjel z Prahy směr Osvětim první transport letských vězňů – celkem jich do plynových komor navždy odputovalo z Letů 420, polovina z nich ženy a dívky.

Tihle lidé zemřeli jen kvůli svému rasovému původu. Tohle je téma, které prezidentu Zemanovi musí být už jen kvůli jeho vztahu k Izraeli blízké. Možná dokonce, že si zmínky o Letech (a druhém táboře v Hodonínku u Kunštátu) všimnul v památníku Jad Vašem v Jeruzalémě a až se vypraví za Donaldem Trumpem, najde obrázky z jižních Čech i ve washingtonském Muzeu holokaustu.

Před pěti lety dorazil na začátku srpna do Letů vůbec první český premiér – Petr Nečas a díky mu za to. Od té doby ho následovali i Jiří Rusnok a Bohuslav Sobotka.

Tři čtvrtě století je tím nejvhodnějším okamžikem, kdy by měl do míst, kde čeští občané vstupovali do pekla, znovu dorazit český prezident. Ne že by to úplně vygumovalo jeho pragmatický cynismus – ale pořád lepší něco než nic. Zopakujme mu to tedy ještě jednou: 326 mrtvých, z toho 245 dětí, 400 vězňů odtransportovaných do Osvětimi a pak na věčnost, stejně jako 90 procent českých Romů za 2. světové války.

Pokud existuje jediný důvod, aby tuhle pouť prezident nevykonal, zkuste ho najít. Jsem si absolutně jist, že neexistuje.

 

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme