Írán přestal dodržovat některá ustanovení mezinárodní dohody o tamním jaderném programu poté, co od něj roku 2018 odstoupily Spojené státy, ještě v době prezidenta Donalda Trumpa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Krize kolem íránského problému vyřešena. Na chvíli

Teherán postupně porušoval stále více ustanovení, aby na ostatní signatáře vyvinul tlak. Jenže se ukázalo, že bez Američanů a zrušení amerických sankcí není dohoda funkční.

Nové okolnosti

Mezitím se stalo několik důležitých věcí. V USA se do Bílého domu dostal místo Trumpa Joe Biden, který kdysi ještě jako viceprezident dohodu uzavíral a vyjádřil zájem na tom se k ní vrátit. Jen se s Íránci nemohl dohodnout, kdo má udělat první krok.

K důležité změně došlo také na íránské straně. Skončilo druhé a poslední možné období prezidenta Hasana Rúháního, který dohodu v roce 2015 uzavíral. V srpnu ho vystřídal nový prezident Ebrahim Raísí, který se k mezinárodním dohodám o omezení íránského jaderného programu stavěl kriticky.

Mezitím se zhoršily vztahy i mezi Íránem a zmíněnou Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, i když ta se oficiálně tvářila, že situaci má pod kontrolou. Jenže mezitím před pár dny unikly dva dokumenty, podle kterých se napětí mezi agenturou a novou íránskou vládou značně zvýšilo.

Z těchto dokumentů vyplývá, že Írán se posunul mnohem dále od dohodnutých mezí, než se původně zdálo. Drží mnohem větší množství obohaceného uranu, inspektorům jaderné agentury zabránil v návštěvách monitorovaných míst s kamerami a paměťovým kartám v nich umístěných. Když před pár dny nakonec k některým kamerám inspektoři dorazili, zjistili, že jsou zničené a data z minulého období jsou zřejmě smazána. Také se ukázalo, že inspektoři našli stopy po uranu tam, kde neměly co dělat, a tak podobně.

Krize nekrize

Íránu hrozila zloba i zbývajících signatářů a hrozilo také zhroucení kontaktů mezi jadernou agenturou a novou íránskou vládou. Na poslední chvíli situaci o víkendu zachraňoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi přímo v Teheránu a kontakty budou pokračovat. Jeho kritici ovšem tvrdí, že vlastně jen posloužil Raísího záměru – udržet zdání, že se situace hýbe kupředu, a nic za to nezískat.

Nyní tedy bude záviset na tom, jaké kdo bude mít priority. Raísí je odpůrcem omezování íránského jaderného programu, ale současně se ukázalo, že Írán by americké ústupky ve věci sankcí dost potřeboval, protože je na tom ekonomicky špatně. Napínání jaderné agentury ze strany Teheránu o íránské dobré vůli americkou vládu ovšem asi příliš nepřesvědčilo. Není ale jasné, zda Raísí dává přednost dohodě s Američany, anebo své verzi, podle které se Írán bez dohody může obejít.

Záleží i na Bidenově administrativě. Její prestiž i sebevědomí jsou po nepovedeném odchodu z Afghánistánu oslabené. Možná bude o to více toužit po návratu k dohodě s Íránem, aby konečně dosáhla nějakého zahraničněpolitického úspěchu.

Převzato z Plusu

Současně se ocitla v mnohem slabším postavení vůči svým spojencům v oblasti, zejména Izraeli a arabským státům, které i v návratu k dosavadní dohodě s Íránem vidí pro sebe nebezpečí. Izraelci naznačují, že budou nadále podnikat vůči íránské vládě vlastní kroky, pokud Spojené státy budou otálet.

Bidenova administrativa jako by tápala ohledně toho, jaké jsou její priority. Zažehnání krize navíc napomohla diplomatická intervence ze strany Ruska, které tím posílilo své postavení v celé hře. Při pohledu z Evropy to vypadá, že Írán sice tahá za kratší konec provazu, ale tahá za něj o trochu lépe.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít