Ruská salámová posloupnost děsí

Severoatlantická aliance v odpovědi na agresivní chování Ruska v posledních letech posílila svou přítomnost v Černém moři, upozornil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg během tiskové konference na okraj jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přístav Mariupol v Azovském moři | Foto: Evgeniy Maloletka | Zdroj: ČTK/AP
Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

K tomu podotkl, že ruské nerespektování hranic sousedních zemí se týká nejen Krymu a východu Ukrajiny, ale i Abcházie a Jižní Osetie. Ukrajina byla jedním z hlavních témat dnes končící dvoudenní schůzky ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu.

Rusko musí zrušit podle Stoltenberga své uznání obou území a stáhnout své síly z těchto gruzínských regionů. Aliance ale především dlouhodobě neuznává ruskou okupaci Krymu a kvůli postupu Moskvy na východní Ukrajině přistoupila k výraznému posilování vlastních sil ve východoevropských členských zemích.

Napětí v černomořské oblasti přitom v posledních dnech výrazně zesílilo po incidentu, kdy na konci listopadu ruská vojenská plavidla v Kerčské úžině, tedy u vstupu do Azovského moře, zastavila a zadržela tři ukrajinské lodě. Lodi zůstávají v přístavu v Kerči, jejich posádky jsou pak umístěny v moskevské vazební věznici Lefortovo.

NATO vyzvalo Moskvu k propuštění plavidel i námořníků, ale to je asi tak všechno. Opravdu účinnou, nikoli jen verbální podporu ze strany aliance v reakci na poslední vývoj v kerčské krizi zatím Kyjev nezaznamenal – a patrně ještě hodně dlouho nezaznamená.

Plavba ukrajinských lodí po Azovském moři obnovena?

Faktem je jen tolik, že alianční ministři zahraničí se během dvoudenního bruselského summitu setkali se svými kolegy Davidem Zalkalianim z Gruzie a Pavlem Klimkinem z Ukrajiny, tedy z dvou postsovětských zemí, které mají zájem být v budoucnu členy atlantického obranného bloku.

O tom, kdy bude tento zájem uspokojen, ale nepadlo ani slovo, i když ambice Ukrajiny i Gruzie prý Aliance akceptuje. To je pro obě země trochu málo, ač si jejich politické reprezentace plně uvědomují, že na víc než proklamace, demonstraci síly v Černém moři a popřípadě zpřísněné sankce si státy NATO jednoduše netroufají. Anebo nechtějí riskovat další zhoršení vztahů s Ruskem.

Porošenko vyzval Německo k posílení přítomnosti v Černém moři. ‚Potřebujeme reakci na ruské chování,‘ řekl

Číst článek

Ale abychom nekončili na notě tak pesimistické: jak už v úterý oznámilo ukrajinské ministerstvo pro infrastrukturu, Rusko částečně uvolnilo Kerčský průliv pro navigaci ukrajinských lodí do azovských přístavů Berďansk a Mariupol. Ukrajina proto očekává, že plavba jejích lodí po celém Azovském moři bude brzy obnovena v plném rozsahu.

Pevně doufejme, že obavy ukrajinského ministra zahraničí Klimkina, že ve skutečnosti celá kerčská krize vznikla proto, aby Rusko do budoucna hlavní ukrajinské přístavy v Azovském moři prostě obsadilo, bude nakonec lichá.

Faktem ovšem v každém případě je, že ona ruská salámová posloupnost – nejdřív Krym, pak Donbas a nyní tedy Azovské moře – svou logiku má a je se jí co děsit…

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme