Tisíce lidí po celé Kubě vyrazily do ulic, kam je vyhnal hlad, nedostatek veškerého zboží a režimem nezvládnutá situace kolem pandemie koronaviru. Opoziční server 14ymedio uvedl, že při protestech, jaké tamní režim nepamatuje, policie zadržela přes pět tisíc lidí, z toho více než 120 novinářů a aktivistů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Leona Šmelcová: Hladoví Kubánci snědli strach a vyšli do ulic

Kuba čelí největší ekonomické krizi od začátku 90. let, kdy padl Sovětský svaz, její hlavní mecenáš.

Tentokrát k už tak bídnému stavu kubánské ekonomiky přispěl i loňský propad turismu, odvětví, které zemi přináší zásadní kapitál. Pak přísnější sankce uvalené administrativou bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.

A samozřejmě čím dál horší situace v nedaleké Venezuele, která v minulých letech převzala roli Sovětského svazu a stala se novým sponzorem režimu bratrů Castrových a jejich neefektivní správy desetimilionové země.

„Budou muset překračovat naše mrtvá těla, pokud chtějí jít proti revoluci,“ zareagoval zkraje týdne na protesty kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, první lídr od roku 1959, který nenese příjmení Castro. Prezident vystoupil v televizi už nejméně dvakrát a opakovaně vinil Spojené státy z „manipulace a rozdmýchávání protestů proti kubánské vládě“.

Vztek nabobtnal

Nicméně i Díaz-Canel uznal, že země strádá. Přiznal pochopení pro frustraci, kterou Kubánci poslední měsíce zažívají. Výpadky proudu a vody, nedostatek jídla, paliva, léků, zkrátka takřka čehokoli představují nynější kubánskou každodenní realitu.

Místní, kteří jsou všeobecně zvyklí na mizerný výběr v obchodech, tráví dlouhé hodiny ve frontách na nejzákladnější zboží.

Režim Díaze-Canela na začátku roku zavedl nové ekonomické reformy, včetně sjednocení dvojí kubánské měny a dalšího uvolnění soukromého sektoru, vládní snahy ale zatím přinesly jen malé výsledky.

Převzato z Plusu

Život na Kubě podle mnohých vskutku připomíná někdejší „zvláštní období“ 90. let. Je tady ale jeden velký rozdíl: internet a sociální sítě. I ty pomohly rozdmýchat nedělní protest, který začal na havanském předměstí, v San Antoniu de los Baňos. Režim záhy internet na desítky minut vypnul a nyní údajně funguje jen sporadicky.

Americký prezident Joe Biden Havanu vyzval, ať naslouchá výzvám svého lidu. Mexický prezident (Andrés Manuel) Lopéz-Obrador nabídl pomoc ve formě léků, jídla a vakcín. A uvedl, že chtějí-li pomoci i Spojené státy, měly by především zrušit embargo. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by Bidenův úřad zvažoval podniknout vstřícnější kroky směrem k ostrovu.

Je to právě čtvrt roku, kdy vedení země opustil poslední Castro, bezmála 90letý Raúl Castro v dubnu odešel z vedení komunistické strany, a zanechal ji v rukou následovníků revoluce.

Zda si nové vedení poradí s naštvanými Kubánci, je otázka. Režim má k dispozici silný represivní aparát, vztek Kubánců ale nabobtnal do – pro ostrov – nevídaných rozměrů. Jak popsala proslulá kubánská disidentka Yoanni Sanchéz na svém twitteru: „Jsme už tak hladoví, že jsme snědli svůj strach.“

Autorka je publicistka

Leona Šmelcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít