Švejkováním v Lánech se důvěra ve stát nezvýší

V dobře fungujícím státě by schůzka prezidenta s premiérem znamenala zásadní událost pro fungování země a její vztahy v zahraničí. Setkání premiéra Babiše s hlavou státu v Lánech ale proběhlo podle očekávání. Nemastně, neslaně a znamenalo pokračování švejkovského přístupu v oblastech, které mají být dávno vyjasněné.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš při schůzce v Lánech | Zdroj: Pražský hrad

Předseda vlády veřejnosti prostřednictvím médií sdělil, že hlavním tématem byla zahraniční politika a jeho cesta po Asii. V ní se snažil podnikatelům zprostředkovat nové trhy a nechal se hostit i šéfem thajské vojenské junty. V zahraniční i obchodní politice bychom měli mít ale jasno dávno a naši pozici pouze v detailech upřesňovat. Dokážou to i v zemích, které si běžně za vzor nedáváme.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Známe svou pozici?

Například pozice Albánie a Kosova kopírující vztah Spojených států amerických k Venezuele byla jasná dříve, než ji dané země oznámily. Chtějí být premiantem a vybraly si svou stranu. Po schůzce hlavy výkonné moci a formální hlavy státu jsme se tak měli dozvědět i naši pozici. Měla být v souladu s dlouhodobou politikou našeho státu. Její směřování místo toho potvrdil ministr zahraničí Petříček, který se alespoň přihlásil k ultimátu Evropské unie. Tak jako třeba Bulharsko a Rumunsko, které také chtějí být premianty. Svou stranu si tedy oba státy vybraly.

Samozřejmě došlo také na kauzu čínské technologické společnosti Huawei. V tomto případě už jen dotaz, jestli se premiér a prezident v názorech shodují, je výraz marnosti domácí politiky. Stát, který si váží důvěry svých občanů i zahraničních partnerů, by v tom měl na nejvyšší úrovni mít dávno jasno. Občané by věděli, že tajné služby a patřičné úřady pracují v jejich prospěch. Politici v čele země by je nezpochybňovali, veřejně by jen oznamovali rozhodnutí, které by média a lidé podrobili kritickému zkoumání.

Jasný a čitelný přístup

Přístup celého státu by ale byl jasný a čitelný. Tak, jako v případě jiných zemí. Například Francie a Německo vloni navrhly celounijní přísnější kontrolu strategických investic, především čínských. Němci už v polovině minulého roku oznámili záměr zpřísnit svůj zákon umožňující vládě vetovat zahraniční kapitál vstupující do místních strategických odvětví. Pozice těchto zemí je tedy jasná. Stejně jako například pozice Řecka, Malty, Portugalska, Lucemburska nebo Kypru. Tyto státy se čínského kapitálu neštítí. Jen u nás to vypadá, že nevíme. Najednou by s celou věcí premiér chtěl jít na unijní úroveň, zatímco prezident fandí svému čínskému týmu.

Paradoxní je, že před pár dny ve švýcarském Davosu Babiš v rámci kampaně před evropskými volbami horoval pro Evropskou unii silných členských států. Najednou by se mu společná pozice v boji s prezidentem hodila, v duchu přístupu „já nic, to Brusel“. Jenže unie už o společném postupu ve věci Číny dávno jedná.

Celý obrázek dokreslují domácí témata, soudy počínaje, případnou úpravou zdanění části živnostníků konče. Ani v tomto případě jsme se mnoho nedozvěděli. Nezbývá tedy než konstatovat, že tajemnými schůzkami bez konkrétních výsledků a švejkováním se důvěra v náš stát nezvýší. Ani doma, ani v zahraničí. A to pořád chceme být aktivním, důvěryhodným partnerem.   

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme