K čemu je kultura
Nový ministr kultury Lubomír Zaorálek chce svůj post využít daleko aktivněji, než jeho předchůdci. Právě ze zahraniční politiky si odnesl pocit, že kultura je jednou z nejvýznamnějších věcí, kterou máme a kterou se můžeme prezentovat ve světě.
To jsou jistě obecné pravdy, ale pokud nepochopí alespoň část politiků i občanů, k čemu kultura je, zapadnou tato slova rychle v zapomnění. Zaorálkův úkol je tedy velice těžký, ale určitě nejde jen o peníze.
Původně totiž kultura představovala v užším slova smyslu soubor tvůrčích lidských činností, tedy uměleckých oborů, které je třeba pěstovat, protože v důsledku tvarují myšlení.
V širším slova smyslu ale jde o systém všech významů, činností a vzorců chování, které člověk pěstuje, osvojuje si a předává. Proto můžeme hovořit o kultuře stolování, kultuře veřejného prostoru, kultuře jazyka a dialogů, o politické kultuře atd.
Jenže vztah ke kultuře v posledních staletích prodělal velké změny, a to nejen u nás, ale i v celé naší civilizaci, pokud civilizaci chápeme jako pojmenování pro větší nadnárodní celek, které spojuje státy s blízkou kulturní tradicí.
Idiotizace společnosti
V okamžiku, kdy se kultura přestěhovala ze zámků do měst, začala si společnost kulturu monopolizovat ke svým cílům, k nimž patří například společenské postavení, společenský úspěch, tedy zneužívala ji, ale nespotřebovávala. O některé kulturní artefakty se nezajímala, takže se začaly rozpadat, ale nemizely, a jiné, méně hodnotné, ale efektní, jako třeba umělé ruiny, stavěla.
A právě z tohoto prostředí, v němž se o kulturu začalo zajímat stále více lidí, se zrodila hlavně díky rozhlasu a televizi masová společnost, která vytvořila záhy masovou kulturu, pro kterou je typické, že skutečnou kulturu odmítá, chce hlavně zábavu. A v okamžiku, kdy se u nás na místo světového názoru etablovalo podnikatelské hledisko reprezentované prezidentem i premiérem, zvítězila nadvláda ekonomického myšlení a i kultura se proměnila v trh.
A protože i předchozí režim si kulturu uzurpoval pro sebe, proměna u nás byla brutálnější než ve staré Evropě, přičemž i lékaři, právníci a inženýři, kteří dříve podporovali kulturu, se zaměřili převážně jen na výkonnost.
Důsledek je zřejmý: kultura se stále výrazněji odklání od hlubších hodnot, tedy od pěstování a zušlechťování nejrůznějších činností, ke komerčním formám zábavy či v širším slova smyslu pouhé účelovosti, jako je tomu například v architektuře. Za posledních 30 let tu máme jedinou výraznou symbolickou stavbu, a to Tančící dům, stejně jako za předchozích 30 let nám tu zbyl jen vysílač na Ještědu.
Zaorálek řeší poslední Staňkovo rozhodnutí. Nařídil přezkoumat případ Hadích lázní
Číst článek
Na poplach bijí sociologové i lékaři jako například Petr Pernica či František Koukolík: Ve společnosti rychle klesá díky popsaným změnám hodnota veřejné komunikace, zbavujeme se historických kořenů a dochází k idiotizaci společnosti. Informačnímu prostředí vévodí bezbřehá trivialita, někdy i vulgarita a fakta slouží často jen jako zdroj zábavy.
Proto hlavní úkol pro ministra kultury, který je intelektuál, zní: Je třeba změnit duchovní situaci ve společnosti, což nemusí být drahé, ale je to velmi namáhavý a dlouhodobý cíl.
Autor je publicista
Americká sněmovna hlasovala pro pomoc Ukrajině. I díky Trumpovi
Matěj Schneider
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Julie Hrstková
Koaliční strany teď kazí vládnutí malichernými spory
Petr Šabata
Airbnb je zpátky. Nejen v krizi bydlení si Praha nemůže dovolit takto neregulovaný byznys s byty
Apolena Rychlíková