Koncernová lentilka jako symbol kolapsu volného trhu

Jako by nestačil covid, ještě přijdeme o lentilky! Nejprve se přestěhují z Holešova do Hamburku, aby tam pak přišly o cukr a dovezlo se k nám cosi harmonizovaného s jakýmisi smarties.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lentilky | Zdroj: Pixabay | CC0 Public domain,©

Neřešili bychom to, kdybychom v dětství všichni neotravovali rodiče kvůli lentilkám, a kdyby nás všechny kvůli lentilkám později neotravovaly naše děti. Lentilka je milý pozůstatek starého lokálního světa, který bere za své péčí globálních manažerů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ivan Hoffman: Koncernová lentilka

Náš holešovský Němec Philipp Kneisl začal s výrobou cukrovinek v roce 1863. Tři roky poté založil Henri Nestlé ve Švýcarsku potravinářskou společnost, ze které se jednou měl stát největší světový potravinářský koncern (který působí ve 189 zemích světa a ovládá dva tisíce značek), mezi kterými je k naší smůle i Sfinx.

Holešovská lentilka pamatuje Rakousko-Uhersko, první republiku, přežila válku, vysídlení Kneislů do Německa a znárodnění, a nakonec přežila i Československo i Klausovu privatizaci v roce 1992, kdy si na ní smlslo Nestlé.

Osudným se lentilce stalo až plastové víčko na papírové tubě 140gramového balení. Nestlé si totiž, podobně jako Lego či Ikea, začalo módně ošklivit plasty. Navíc má Holešov smůlu, že továrna v Hamburku má volnou kapacitu.

Domácí úkol pro Petra Mlsnu

Po více než 110 letech se v Česku přestanou vyrábět Lentilky. Nestlé výrobu přesouvá do Německa

Číst článek

Globální lentilka je důsledkem nešvaru, kdy přirozenou hospodářskou soutěž zlikvidovala rozpínavost korporací. Souvisí to se slabostí politiků pro velké hráče, big playery, kterým jdou na ruku. Zatímco nevelké hráče, střední a drobné podnikatele, si oškliví coby obtížný hmyz.

Transformace holešovských lentilek na korporátní smarties je symbolem kolapsu volného trhu. Kdy o přežití, či nepřežití tradičního produktu nerozhodují zákazníci, ale firemní strategie monopolního molochu. Tato praxe je ovšem součástí širšího trendu atomizace a unifikace společnosti, což tuto činí poslušnější, bezbrannější, tedy snáz ovladatelnou.

Likvidace české lentilky budiž inspirací k zamyšlení: jestli by nešlo v rámci ochrany hospodářské soutěže, zlikvidovat toho, kdo likviduje lentilku, tedy příslušnou globální korporaci.

Mohl by to být první domácí úkol pro Petra Mlsnu, který se má stát novým šéfem antimonopolního úřadu po Petru Rafajovi, který měl jiné priority, než bojovat s monopoly.

Válku proti nadnárodním monstrům, které představují ekonomickou, ekologickou i sociální rakovinu, by bylo pěkné začít lokální bitvou o drobnou čokoládovou lentilku.

Autor je komentátor Deníku

Ivan Hoffman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme