Lepší než Norové? Meteorologové se učí komunikovat s veřejností v době datové

Sebelepší předpověď je k ničemu, pokud se k ní veřejnost nedostane. Čeští meteorologové to pomalu zjišťují až letos.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Déšť, prší, deštivé počasí (ilustračni foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) představil novou mobilní aplikaci s předpovědí počasí. Okamžitě odstartovala debata, zda je „přesnější než Norové“.

Předpovědní služba YR.no, provozovaná norským meteorologickým institutem, je v Česku fenomén. V době, kdy tuzemští meteorologové s veřejností na internetu napřímo komunikovali jen minimálně, Norové dávali své předpovědi i naměřená data veřejně komukoli, kdo projevil zájem (a znalost norštiny na úrovni internetového překladače).

Hydrometeorologové spustili předpověď počasí pro mobily, ukáže kvalitu ovzduší i UV index

Číst článek

Jednoduše podané, ale dostatečné podrobné hodinové předpovědi se naučil používat prakticky každý turista či řemeslník, který si potřebuje práci každý den plánovat podle počasí.

A jelikož Norové předpovědi zveřejňují i strojově čitelné, vzniklo několik mobilních aplikací, díky kterým si uživatelé mohli vzít předpověď na cestu.

Taková služba od tuzemských meteorologů léta chyběla. Ne že by své řemeslo neuměli, naopak: jednodenní předpovědi ČHMÚ mají v posledních letech úspěšnost přes 95 %.

K předpovědím, ale i k historickým záznamům, se však dostali jen vyvolení. Meteorologičtí nadšenci tak odečítali meteogramy, případně mapy modelu Aladin. Zasvěcení znali portál s kryptickou adresou vvv.chmi.cz.

Že není pro laika jednoduché se v něčem takovém zorientovat, si uvědomoval i ČHMÚ, který se pro jistotu v patičce webu „zříká odpovědnosti za případné škody způsobené špatnou interpretací map modelu ALADIN“.

Musíme vydělávat

Tuzemský hydrometeorologický ústav potřebuje na svůj provoz ročně něco přes 700 milionů korun. Větší část zaplatí stát, část si ale ústav musí vydělat, a to přibližně 170 milionů ročně.

Proto měli před veřejností přednost média, která za předpovědi platila, a informace se k občanům dostaly skrze ně. Například Česká televize v roce 2014 zaplatila ústavu přes pět milionů korun.

Jenže obecná předpověď pro celou republiku po večerních zprávách je v době mobilních telefonů anachronismus. Norská meteorologická služba (a spolu s ní třeba portál Yahoo) dovedla nabídnout podrobnou předpověď po hodinách a přímo pro místo, které uživatele zajímalo. Veřejnost tedy jednoduše přešla jinam.

Uvědomily si to i mediální domy, některé z nich proto používají zahraniční předpovědi dostupné zdarma. A pokud už platí českým hydrometeorologům, tak je k tomu ústav musí motivovat slevou přes 80 %.

Samofinancování ústavu nutně neznamená, že stát ušetří. V roce 2014 zaplatily 95 milionů, tedy většinu, jiné státní subjekty (Řízení letového provozu, Ředitelství silnic a dálnic, Česká geologická služba, správci povodí...). Šlo tedy hlavně o převody peněz uvnitř státního rozpočtu.

Jednou nohou v 21. století

Už předchozí ředitel zadal vývoj nové mobilní aplikace pro veřejnost. Jeho nástupce, Mark Rieder, si pak komunikaci s občany vytkl za cíl: „Jsme služba pro veřejnost a chci, aby to tak fungovalo,“ řekl před časem Hospodářským novinám. A zjevně to myslí (aspoň trochu) vážně, protože opakovaně odkládanou aplikaci dotlačil k vydání.

Na počasí se už nebudeme muset ptát Norů. Přijdeme s lepší aplikací, slibuje šéf ČHMÚ

Číst článek

Zatím tedy jen pro majitele telefonů s operačním systémem Android. Uživatelé iPhonů si budou muset počkat do srpna. Podle dodavatele, firmy OKSystem, si postupné zpouštění aplikací vymínil přímo ústav. Celý projekt aplikací a doprovodné infrastruktury pak vyjde ČHMÚ na necelých šest milionů korun.

Nabízí se otázka, proč ústav nezveřejnil data a nenechal tvorbu aplikací na veřejnosti, ale pro začátek máme aspoň fungující předpověď do mobilu. Možná ústav časem dojde i k tomu ostatnímu, pokud mu to vláda nedá dřív befelem.

„Všechna dostupná a zveřejnitelná data, která vzniknou za peníze daňových poplatníků, musí být neprodleně bezplatně zveřejňována. To podpoří další rozvoj služeb založených na těchto datech,“ píše se totiž v čerstvém vládním prohlášení.

Do článku jsme doplnili aktuální vyjádření firmy OKSystem.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme