Jádro v parlamentu a Zemanovo možné veto

Kdyby se členové zdejšího parlamentu ocitli v soukromém hospodářském sektoru, kde panuje volná soutěž, musel by je jejich zaměstnavatel vyhodit do jednoho. Bilance jejich produktivity za poslední čtyři roky je totiž víc než žalostná. Až se po říjnových volbách rozejdou, zbude po nich na pět stovek nedodělků: návrhů zákonů, které spadnou pod stůl, protože je nestihli projednat.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Dukovany | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Nevalná je ale bilance produktivity zdejších poslanců a senátorů i z jiného důvodu. A ten výmluvně dokládá jeden ze zákonů, který se parlamentu tento týden schválit povedlo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Jádro v parlamentu

Jedná se o takzvaný lex Dukovany, kontroverzní zákon o výstavbě nových jaderných reaktorů ve skoro 40 let staré atomové elektrárně. Výstavbu má podporovat stát a potažmo všichni spotřebitelé v České republice bezúročnou půjčkou a následně pevnou výkupní cenou elektřiny, garantovanou ČEZu po řadu desetiletí.

Zákon sice doplnili senátoři, kteří ho vybavili především pojistkou, aby se z bezpečnostních důvodů nemohla do soutěže o stavbu dukovanských reaktorů přihlásit Čína a ruský Rosatom, prosazovaný prezidentem Milošem Zemanem.

Malé modulární reaktory

Jenže jak upozornil internetový portál Hlídací pes, Miloš Zeman může zákon ještě vetovat, a i kdyby ho sněmovna stačila do voleb přehlasovat, může ho nová vláda novelizovat. Což by bylo v eventuální vládní konstelaci hnutí ANO spolu s SPD a KSČM a s jasnou podporou prezidenta klidně možné.

Sněmovna schválila úpravy zákona o výstavbě dukovanské elektrárny

Číst článek

Podstatné totiž je, že vláda Andreje Babiše (ANO) pořád ještě nevypsala na dostavbu Dukovan definitivní tendr.

I kdyby to ale nakonec dopadlo s výstavbou reaktorů v Dukovanech všechno tak, jak schválený zákon předpokládá, spočívá jeho zásadní problém v tom, že když už se ve světě vzhledem k rychle postupujícím klimatickým změnám teď znovu uvažuje o jaderné energetice, pak určitě ne tím způsobem, že by se budovaly klasické obří reaktory.

Ani moderní technika je totiž nemůže zbavit hrozby jaderné katastrofy, ať už kvůli lidskému selhání, nečekaným tornádům nebo bleskovým záplavám s účinky tak neuvěřitelnými, jaké v létě zažilo Porýní.

Technologický vývoj je jinde. Je u vývoje malých modulárních reaktorů, které se vyrábějí pod kontrolou ve fabrice, místo aby stovky, ne-li tisíce dělníků stavěly kdesi na poli předpotopní monstra.

Zatímco klasické atomové elektrárny potřebují k výrobě elektřiny proud, pumpy a chladící okruhy, fungují malé reaktory pasivně, bez zásahů zvenčí a při výpadku proudu se automaticky vypnou. Jsou spolehlivější, hospodárnější, levnější. K roztavení jádra jako ve Fukušimě v nich nemůže dojít.

Američtí vývojáři doufají, že by je mohli sériově vyrábět už po roce 2025. To bude zdejší vláda tak maximálně přemýšlet, zda přijme nabídku na výstavbu reaktorů od dodavatelů z USA, Francie nebo Jižní Koreje.

Lex Dukovany přitom zastaral dřív, než ho vláda do parlamentu poslala. Tentokrát ovšem přijde promarněný čas, který nad ním poslanci strávili, daňové poplatníky obzvlášť draze.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme