Jak vypadá souboj Navalnyj – Putin

Poslední bitva vzplála. Zhruba tak poněkud nadneseně hodnotí četní ruští i zahraniční analytici současnou dálkovou konfrontaci mezi Vladimirem Putinem a jeho nejsoustavnějším kritikem (jakož i víceméně soukromým vězněm) Alexejem Navalným.

Komentář Praha / Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protest za propuštění ruského opozičníka Alexeje Navalného | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Když Alexej Navalnyj oznámil své definitivní rozhodnutí nezůstat po léčebných kúrách, jež vyžadovala jeho srpnová otrava novičokem, ve Spolkové republice Německo, ale vrátit se do vlasti, musely kdekomu v Kremlu naskočit hluboké vrásky.

Ačkoli se dalo považovat za předem dané, co se stane dál: když se Navalnyj opravdu vrátí (což bylo jasné), je třeba ho zavřít (což bylo v intencích kremelského uvažování nevyhnutelné).

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Jak vypadá souboj Navalnyj – Putin

A tak to taky dopadlo. Shrňme si ovšem alespoň stručně, z jaké startovní čáry naši David a Goliáš do boje vyráželi.

Současný nejdůslednější protiputinovský opozičník byl hlavně světu znám už dávno, ale za poslední půlrok se stal doslova politickou celebritou a také doma už o něm vědí nejméně čtyři pětiny lidí. Jeho zápas hlavně na sociálních sítích sledujeme se zatajeným dechem, protože také s vědomím, že Navalnyj v ruském kriminále, ale případně i mimo něj, je v trvalém nebezpečí života.

Aby se protesty nestaly samozřejmostí

Nic jiného než se vrátit ovšem i v této situaci udělat nemohl: kdyby to neučinil, stal by se sice váženým, ale stále marginálnějším exilovým revolucionářem. A pak – ustupovat všemocnému protivníkovi, proti němuž bojuje, není v jeho stylu.

Dokonce i v situaci, kdy je uváděných 300 tisíc lidí v sobotních ulicích ruských měst nutno chápat a hodnotit v kontextu skoro 150milionového národa. Podporu většiny dnes nemá – spíš opak je pravdou.

Všemocný Navalného protivník Vladimir Putin je – alespoň čistě pragmaticky vzato – v pozici daleko výhodnější: k dispozici má nejen celý ruský státní i represivní aparát, ale také klasickou mlčící většinu, v ruském případě navíc velmi laxní a apatickou, na což hned po sobotních protestech pohotově poukázal Putinův mluvčí Dmitrij Peskov: Lidí v ulicích bylo vlastně málo a většinově Rusové jsou a budou stejně pro Putina.

Přesto je ruská státní moc rozhodnuta jakékoli masivní pouliční protesty i nadále brutálně potlačovat. A proč? Protože se bojí, aby se poznenáhlu nestaly samozřejmostí: kdoví, co by se dělo dál. Však je tu taky běloruský strašák, byť zatím dočasně pokácený.

Současnou situaci v souboji Alexeje Navalného, podporovaného inteligencí, mladými lidmi, kteří nic jiného než tento režim nezažili, a také uživateli sociálních sítí, a na druhé straně Vladimira Putina, za nímž stojí konzervativní či vyloženě ignorantská část společnosti, velmi dobře vystihuje známý ruský autor antiutopických románů Dmitrij Gluchovskij: Já si na toho Navalného nikdy moc nepotrpěl, ale podporovat zrovna ty, proti nimž bojuje, přece nejde.

Autor je komentátor Českého rozhlasu 

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme