Nebezpečné hranice a vir ve vzájemných vztazích

Té zprávě se nechce věřit: Tři desetiletí po pádu železné opony se v úterý 28. dubna 2020 na hranici dvou středoevropských států opět střílelo. Prý jenom do vzduchu, jako varování německému občanovi, který se z Česka, kde má trvalé bydliště, pokusil nelegálně přejít pěšky do Polska a nereagoval na výzvy vojáků polské armády. Ti střeží polsko-českou hranici před koronavirem nejen v plné zbroji, ale i s ostrými náboji.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na česko-polské hranici

Problémy na hranicích rozdělují národy (ilustrační foto) | Foto: Vladimír Pryček | Zdroj: ČTK

O „narušiteli“ se v německých novinách psalo už jen to, že od Poláků dostal pokutu v přepočtu 110 eur (skoro tři tisíce korun) a byl eskortován zpátky do Česka. O jeho motivech nevíme z oficiálních médií ani po třech dnech nic. Beze jména zmizel v hlubinách jindy tak vševědoucího internetu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Nebezpečné hranice

Shodou okolností se tentýž den konala na jedné z internetových platforem diskuse o „sousedství v době korony“, pořádaná Radou česko-německého diskusního fóra. O vyhrocení v podobě výstřelů u polské obce Pilszcz, pár kilometrů severně od Opavy, v tu chvíli ještě nikdo nevěděl. Ještě bylo něco takového mimo jakoukoli představivost.

A tak oba velvyslanci, za Česko Tomáš Podivínský z Berlína a za Německo Christoph Israng z Prahy, kladli diplomaticky důraz hlavně na to, co se navzdory počáteční panice a rozdílným postupům oběma zemím společně povedlo, ať už při repatriaci českých a německých turistů, anebo při vzájemných gestech solidarity v boji s pandemií.

Vir ve vzájemných vztazích

Od zástupců průmyslu a obchodu z obou stran česko-saské a česko-bavorské hranice zase zaznívaly hlavně nářky nad situací „pendlerů“, kteří se teď musejí v pravidelných intervalech vykazovat na české hranici negativními testy, ačkoliv je takřka nemožné je v Německu obstarat, a to ani za peníze, protože se i v soukromých laboratořích testují jen lidé s příznaky nákazy. Podle směrnice, vydané Institutem Roberta Kocha, nejvyšší německou instancí v boji s epidemiemi.

Všichni se ale shodovali na tom, že zvolení národních východisek z krize vážně ohrožuje síť česko-německé přeshraniční spolupráce, kterou se v uplynulých desetiletích podařilo vytvořit.

Vzájemná důvěra se vytrácí, staré předsudky ožívají. Rada česko-německého diskusního fóra žádá do budoucna od obou zemí koordinovaný postup, sladění pravidel pro překročení hranic, pokud možno digitální způsoby kontrol, trasovací aplikaci, umožňující dohledání infekčních kontaktů jak v Česku, tak v Německu, ale také společné plánování a financování zdravotnických a sociálních projektů.

Proto doporučuje vytvořit stálou přeshraniční komisi, která by předkládala konkrétní, oboustranně akceptovatelné návrhy řešení krizových situací.

„Přišel virus a s ním i vir do našich vzájemných vztahů,“ řekl závěrem virtuální diskuse Rady česko-německého diskusního fóra její český předseda Libor Rouček z ČSSD. Zbývá dodat, že pokud se nepodaří tento „vir ve vzájemných vztazích“ rychle odstranit, nemusí zůstat přízrak minulosti, jako byl ten, který se zjevil u polské obce Pilszcz, zdaleka ojedinělý.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme