Kdo je kočka a kdo myš?

Jako kočka s myší si v těchto dnech pohrává Rusko s Ukrajinou. Pro Kremlem ohlášené stahování ruských vojsk od ukrajinských hranic zatím existují jen ruská videa s konvoji tanků, ale žádné konkrétní důkazy. Nic, co by svědčilo o tom, že se ruské jednotky, svírající Ukrajinu ze tří stran, začaly skutečně přesouvat do vnitrozemí.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojáci Ukrajinské národní gardy v Charkově

Vojáci Ukrajinské národní gardy v Charkově | Foto: Evgeniy Maloletka | Zdroj: ČTK/AP

Podle britské ministryně zahraničí může Rusko takhle „rozvracet Ukrajinu a zpochybňovat jednotu Západu“ ještě týdny, ne-li měsíce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Kdo je kočka a kdo myš?

Čeští a slovenští pamětníci si možná vzpomenou, že tuhle kremelskou taktiku dobře znají. V létě 1968 se v Československu konaly pod taktovkou Moskvy rozsáhlé manévry Varšavského paktu, po kterých se sovětské tanky stahovaly tak liknavě, že měly 21. srpna, kdy dal Brežněv povel k převálcování Pražského jara, československou hranici doslova na dohled.

Od ukrajinských hranic stahujeme další vojáky, tvrdí Moskva. Vlakem by se měli vrátit na základny

Číst článek

Rétorika Kremlu přitom protiřečila jeho agresivním úmyslům až do poslední chvíle. Co má teď bezprostředně v úmyslu Vladimir Putin, lze předpokládat nejpozději od úterka, kdy se nechal svou Státní dumou vyzvat k uznání nezávislosti obou samozvaných republik na ukrajinském Donbasu, jejichž stabilitu Kreml aktivně podrývá už od roku 2014, kdy jeho vojska obsadila Krym.

Strýček Vova

Dlouhodobě jsou ovšem Putinovy plány podstatně ambicióznější. Ruské obyvatelstvo je už léta systematicky vystaveno masivní propagandě, že je jejich země obklopena nepřáteli, z nichž ten hlavní je Severoatlantická aliance. A že Rusku nezbývá než si vydobýt bezpečné předpolí.

Separatisté viní Ukrajinu z ostřelování, podle Kyjeva povstalci porušili příměří šedesátkrát

Číst článek

Jak by mělo vypadat v reálu, se lze dozvědět například z písně Vjačeslava Antonova Strýček Vova. Je z roku 2017 a děti v kadetských uniformách v ní zpívají, že mír nastane, až bude Rusko sahat od Kurilských ostrovů k Baltskému pobřeží. A „strýčku Vovovi“ alias Vladimiru Putinovi slibují, že budou bránit „město jantaru“ čili Kaliningrad, že přivedou „zpátky domů“ Aljašku, a že až jako „hlavní velitel“ zavelí „k poslední bitvě“, půjdou s ním.

Dodejme, že v Kaliningradu, ruské enklávě sousedící s Polskem a s Litvou, má ruská armáda rozmístěny rakety krátkého doletu Iskander, schopné zasáhnout Varšavu, Berlín nebo Kodaň. Lze je opatřit i jadernými hlavicemi. Skladiště na případné uložení atomových zbraní bylo v Kaliningradu modernizováno v roce 2018.

Jak známo, s jídlem roste chuť: ta Putinova se z dlouhodobého hlediska na Donbasu nezastaví. Jaké to je, být „předpolím“ Ruska, Česko už jednou zažilo. Proto by mělo vědět, že neexistuje naléhavější „národní zájem“, než tuhle starou kremelskou hru na kočku a myš jednou provždy odmítnout.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme