Německo končí s atomovým věkem

K seskoku z letadla bez padáku, ale s vírou, že se před dopadem na zem nějaký ten padák snad najde, přirovnal jeden z německých energetiků rozhodnutí vlády Olafa Scholze rozloučit se v sobotu 15. dubna definitivně s elektřinou z jádra. Faktem je, že zavřít najednou všechny tři poslední jaderné elektrárny v Německu je počin toho času naprosto ojedinělý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německo zavírá tři poslední jaderné elektrárny |

Německo zavírá tři poslední jaderné elektrárny | | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Vzhledem k závazku EU snižovat co nejrychleji emise skleníkových plynů to naopak vypadá, že elektřina z atomu zažívá v Evropě cosi jako renesanci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Německo končí s atomovým věkem

Dokonce i legendární bojovnice proti klimatickým změnám Greta Thunbergová, zakladatelka celosvětového hnutí Fridays for Future, ji dneska považuje za východisko z nouze: provozovat dál jaderné elektrárny je podle ní pro klima rozhodně lepší než nechat uhelné elektrárny chrlit do atmosféry mraky emisí při spalování uhlí.

Co se to tedy děje v sousedním Německu, v zemi, jejíž zhruba tři desítky jaderných elektráren neměly v uplynulém půlstoletí jedinou vážnější poruchu a tradičně figurovaly co do bezpečnosti na vrcholu mezinárodních žebříčků?

Pět větrníků denně

A jak jde dohromady image Německa coby hnací síly boje proti změnám klimatu s faktem, že loni muselo Německo k zajištění své energetické bezpečnosti zvýšit produkci svých uhelných elektráren oproti předchozímu roku o víc než osm procent.

Takže se černé uhlí, nota bene dovážené do Německa ze všech koutů světa včetně Ruska, podílelo v roce 2022 na celkové výrobě německé elektřiny až z jedné třetiny.

Dvě německé jaderné elektrárny zůstanou do jara v provozu. Od konce roku měly být rezervní

Číst článek

Faktem je, že se o záměru zavřít k 15. dubnu 2023 i ty poslední jaderné elektrárny vedla v Německu od loňska, kdy Kreml svou agresí vůči Ukrajině vyvedl Evropu z iluze o klidu a míru na věčné časy, bouřlivá diskuse.

Oprávněně v ní zaznívaly hlasy, že se jádro stalo hříčkou v rukou politiků. Nakonec ale zvítězilo přesvědčení, že jde v jeho současném provedení o zastaralou technologii, do které nemá smysl cpát další miliardy.

A že čím dřív Německo tuto kapitolu vývoje energetiky uzavře, tím rychleji bude rozvíjet obnovitelné zdroje energií.

Kancléř Scholz si dokonce představuje, že by se v příštích sedmi letech mělo v Německu instalovat až pět větrníků denně.

Obdobným tempem by se měla vyvíjet i další infrastruktura včetně energetické sítě. Plán je to nanejvýš ambiciózní. Snad skončí líp než onen předpovězený „seskok z letadla bez padáku“.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme