Kříšení Schengenu. Co na to Češi?

„Nikdo nedokáže vysvětlit, jaký smysl má bojovat proti koronaviru uzavřením hranic,“ řekl starosta Štrasburku Roland Ries v rozhovoru pro týdeník Die Zeit. A je přesvědčen, že když v polovině března padaly hraniční závory napříč schengenským prostorem, byl to projev starého nacionalistického reflexu.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kontroly na česko-německé hranici v Hřensku

Kontroly na česko-německé hranici v Hřensku | Foto: Ondřej Hájek | Zdroj: ČTK

V panice se ze strachu před virem zabarikádovat! Jak ve středověku. Podle Riese je jeho kolega na německé straně, starosta města Kehlu, stejného názoru. Oba nevěřili svým uším, když se to dozvěděli z rádia.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Kříšení Schengenu. Co na to Češi?

A nejspíš nebyli sami. Všude uvnitř schengenského prostoru přestaly hrát hranice svou původní roli, totiž oddělovat od sebe jednotlivé národní státy, už před řadou let. A všude si lidé, kteří tam žijí, zvykli je téměř nevnímat.

Je to tak i u nás. Pacienti z Českých Velenic jezdí na ambulantní ošetření naproti do rakouského Gmündu. Na bavorské straně Železné Rudy, v Bayerisch Eisensteinu, tvoří v současnosti už přes 12 % tamního obyvatelstva čeští občané. Kvůli levnějším nemovitostem si řada Čechů pořídila chalupy v Sasku, anebo bydlí v Žitavě. O nesčetných přeshraničních „pendlerech“ nemluvě.

Vzít zákazy zpět

Když oznamoval německý ministr vnitra Horst Seehofer všemi zúčastněnými stranami už dohodnutý plán otevřít hranici s Lucemburskem a zřejmě i s Dánskem od tohoto víkendu, a od 15. června zrušit i veškeré kontroly na hranicích s Rakouskem, Švýcarskem a Francií, podotkl k situaci na hranicích s Českem a s Polskem jen to, že tam Němci nikdy žádné kontroly neměli.

Jinými slovy: záleží teď na Varšavě, stejně jako na Praze, zda se k plánovanému „kříšení Schengenu“, tedy k úplnému zprůchodnění hranic k 15. červnu, bez vyžadování povinné karantény nebo negativního testu připojí, nebo ne.

Nutno dodat, že plán je výslovně podmíněn dalším vývojem pandemie, ale ze Seehoferova prohlášení jasně vyplynulo, že místo zavírání hranic sází západoevropské státy do budoucna na přísnou karanténu lokálních ohnisek nákazy.

A eventuálně i na trasovací aplikaci, ovšem takovou, která bude kompatibilní v schengenském prostoru. Starosta Štrasburku tohle všechno samozřejmě vítá. Ale zároveň je skeptický: zavření hranic bylo podle něj „fatálním signálem“, který vážně poničil ducha Evropy. Sousedi jsou za hranicemi považováni opět za vetřelce.

Filip Nerad: Koronavirová krize EU nepohřbí, může ji ale trvale změnit včetně obnovení kontrol na hranicích

Číst článek

Soudíc podle toho, jak nepřátelské reakce vzbuzují toho času na českém venkově už jen auta s pražskou poznávací značkou, je na místě obava, že spravit zpřetrhanou síť přeshraničních vztahů bude v nejlepším případě trvat hodně dlouho.

Jak je vidět, hospodářství se dá zastavit na povel. Zrovna tak se dá i rozkázat lidem, aby se zavřeli doma a nechodili ven. Vzít zákazy zpět a odstranit omezení ale neznamená, že se všechno automaticky vrátí do starých kolejí. Tyhle povely nefungují.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme