Evropský parlament nestojí o maďarské předsednictví
Půlroční předsednictví v čele Rady Evropské unie bývá pro každou členskou zemi příležitostí, jak předvést své diplomatické schopnosti. V případě Maďarska, které se má této role ujmout od začátku července příštího roku, však rostou obavy, že se může proměnit v šestiměsíční černou můru.
Česko se mohlo v závěru loňského roku těšit, že si mezi členy Evropské unie získalo všeobecný respekt, jak zvládlo šest měsíců v čele sedmadvacítky. Podařilo se to mimo jiné proto, že se dařilo dojednávat společná stanoviska v mnohdy komplikovaných otázkách, a to navíc v obtížné době, kdy nebylo jasné, zda a jak Evropa zvládne dopady ruské války proti Ukrajině, zvláště ty v oblasti energetiky.
Na Česko tak mohlo navázat Švédsko a další, ale tato linie může být přerušena. Už nyní rostou pochyby, zda a jak se s předsednickou rolí hodlá vyrovnat orbánovské Maďarsko, které je s unijními institucemi v takřka chronickém sporu a které jak se zdá, hodlá svou příležitost uchopit možná ještě výrazněji než kdysi Česko, které při svém prvním předsednictví vsadilo na dvojsmyslný vzkaz, že to Evropě osladí.
Tato vyhlídka vedla k tomu, že největší frakce Evropského parlamentu daly dohromady návrh vyzývající, aby Maďarsko bylo příští rok předsednictví zbaveno.
K tak razantnímu a hlavně zcela nebývalému kroku sice nemusí dojít, protože poslanci ve Štrasburku, kteří o něm budou nyní v plénu rozhodovat, k němu nemají pravomoc. Dostatečně však ilustruje míru frustrace, kterou v posledních letech v sedmadvacítce politika Viktora Orbána vzbuzuje.
Zatímco spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková si své stesky, že takto již nejde dále, nechává pro debaty s diplomatickými protějšky za zavřenými dveřmi, její vládní kolega, ministr obrany Boris Pistorius mluví o zklamání zcela veřejně.
V Budapešti lidé protestovali proti plánům Orbánovy vlády zbavit učitele statusu státních zaměstnanců
Číst článek
Vyhlídka na Budapešť budí obavy
Důvodem jsou opakující se obstrukce vlády v Budapešti, která naposledy zablokovala přijetí dalšího balíku sankcí proti Moskvě za její agresi vůči Ukrajině s tím, že Kyjev dal na černou listinu maďarskou banku OTP s odůvodněním, že nadále působí v Rusku, ale přitěžující okolností mohl být spíše fakt, že v čele banky stojí osobní přítel premiéra Orbána.
Bruselem se šíří stesky, že není sice žádnou zvláštností, když si některý člen unie prosazuje nějakou agendu, na které mu z domácích důvodů hodně záleží, ale že je naprosto nepřijatelné, aby taková země nedělala takřka nic jiného a nepřispívala k nalezení společné shody, což je podstatou předsednictví v čele Rady EU, které si země po půlroce postupně jedna za druhou předávají.
Maďarsko si oficiálně z hrozby Evropského parlamentu nedělá těžkou hlavu a tvrdí, že jeho přípravy na předsednictví to nemůže nijak narušit. Ministryně spravedlnosti Judit Vargová se těší, že pro Maďarsko bude předsednictví vynikající příležitostí sdělit své názory ostatním státům, což zrovna nezní jako vzkaz, že hodlá členy unie spojovat a hledat vzájemně přijatelné kompromisy.
Proto vyhlídka na Budapešť v čele sedmadvacítky budí obavy, že se ponese v duchu dosavadního přístupu, že je možné brát peníze ze společné pokladny a zároveň si stěžovat na tyranii Bruselu.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Co je pravá ruská hodnota? Mít dítě s násilníkem
Alexandr Mitrofanov
Hodnotová politika v podání Lipavského
Kateřina Perknerová
Jaká asi bude vládní čtyřkoalice?
Jiří Pehe
Ruské výdaje na válku budou rekordní i příští rok, přesto se země nezhroutí
Libor Dvořák