Orbán versus Evropská unie

Kdo s koho: na příkladu Maďarska se v příštích dnech uvidí, nakolik jsou páky Bruselu na prosazení vlády práva v členských zemích unie vůbec účinné. Jak zjistila německá tisková agentura DPA, zdráhá se Evropská komise schválit Maďarsku jeho plán na vynaložení evropských peněz z fondu obnovy po covidové pandemii. A to proto, že podle Evropské komise neskýtá Budapešť dostatečné záruky proti jejich zneužití.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maďarský premiér Viktor Orbán | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Bez souhlasu či přesněji „pozitivního ohodnocení“ ze strany Bruselu ale nemůže Maďarsko oněch víc než sedm miliard eur, rezervovaných pro něj v evropském fondu obnovy, začít čerpat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Orbán versus Evropská unie

Dodejme, že pokud komise maďarský plán opravdu neschválí, musí Brusel svůj postup oficiálně zdůvodnit. A to nejpozději do neděle příštího týdne.

Jak známo, naposledy šokoval většinu unijních států maďarský zákon údajně „na ochranu dětí“, namířený ve skutečnosti proti homosexuálním a transsexuálním menšinám, hozeným do jednoho pytle s pedofilními úchyly. Šéfka Evropské komise ho nazvala diskriminací a hanbou, neslučitelnou se základními hodnotami unie.

Viděno z tohoto úhlu pohledu je rázem srozumitelnější fakt, že se Maďarsko přidalo ke společnému protestu ambasád západních zemí proti násilí vůči sexuálním menšinám, k němuž došlo počátkem týdne v gruzínské Tbilisi – i když doposud aktivity tohoto druhu blokovalo.

Principy právního státu

Podpisem maďarského velvyslance v Gruzii pod společným prohlášením na ochranu tamních sexuálních menšin se na premiérem Viktorem Orbánem cíleně provokované homofobní atmosféře doma samozřejmě nezmění vůbec nic.

Maďarská politoložka o anti-LGBT rétorice: Gender je další možností, jak démonizovat skupinu ‚jiných‘

Číst článek

V Maďarsku totiž už dávno nejde jen o jeden diskriminační zákon. Podobných aktů omezujících svobodu a demokracii prosadil Orbán od roku 2010, kdy se po osmileté přestávce stal opět šéfem kabinetu, celou řadu.

A když o čtyři roky později získal v parlamentu dvoutřetinovou většinu, začal konsekventně měnit maďarskou ústavu. Svým autoritativním a národoveckým zaměřením se přitom nikdy netajil.

Naopak zdůrazňoval, že buduje nové „iliberální“ Maďarsko, tedy stát, kde je na prvním místě blaho národa a nikoli jednotlivce, zemi, která odmítá „západní ideologii“ a své vzory státního uspořádání spatřuje v „Singapuru, Číně, Indii, Rusku a Turecku“.

Tohle všechno sledoval Brusel zpočátku v bláhové naději, že vzhledem k členství Maďarska v Evropské unii a v NATO to nakonec nebude tak horké. Nicméně už v lednu 2012 zahájila Evropská komise s Maďarskem řízení kvůli porušování několika unijních smluv. Obratem se v Budapešti sešly statisíce Orbánových stoupenců na demonstraci proti vměšování Bruselu.

Od té doby si Orbán pěstuje image zachránce národa i křesťanské Evropy před migrací řízené velkokapitálem a bruselskými byrokraty. Je to skvěle fungující strategie, jak si doma upevnit pozici a venku odvést pozornost od nepotismu, zpronevěr evropských peněz a korupčních skandálů. Evropský úřad OLAF potírající podvody jich v Maďarsku jenom v roce 2017 vysledoval skoro tucet.

Vzhledem k nově přijatému pravidlu podmiňovat čerpání evropských peněz dodržováním principů právního státu má teď Evropská unie příležitost dokázat skutkem a nejen slovy, že ctí své vlastní hodnoty – a že není dojná kráva.

Pokud k tomu nesebere odvahu, jen pobídne další zárodečné diktátory, aby Orbána následovali. Janez Janša, premiér Slovinska, které právě převzalo předsednictví v Evropské unie, je toho odstrašujícím příkladem.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme