Co se stalo s Visegrádem? Viktor Orbán ho zničil
Nejpozději od začátku dubna musí být i zarytým obhájcům užší spolupráce zemí Visegrádu jasné, že ztratili půdu pod nohama. Když byly nalezeny stovky mrtvých civilistů u ukrajinského města Buča nedaleko Kyjeva, na adresu Ruska se snesla jednotná tvrdá kritika západních politiků. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že u Buči byly spáchány válečné zločiny a vyzval k přijetí dalších protiruských sankcí.
Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl: „Tyto krvavé masakry spáchané Rusy, ruskými vojáky, si zaslouží, aby byly pojmenovány pravým jménem. Je to genocida a musí být souzena.“
Celý západ rozhořčeně mluvil jedním hlasem – až na maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle agentury AFP tehdy řekl, že je třeba všímat si všech válečných zvěrstev a také vést v patrnosti, že „žijeme v éře rozsáhlých manipulací“. A požádal o nezávislé a nepodjaté vyšetřování.
Velmi ostře se tehdy do Orbána pustil nejmocnější muž polské politiky a spojenec maďarského premiéra Jaroslaw Kaczynski: „Pokud premiér Orbán říká, že jasně nevidí, co se stalo v Buči, doporučil bych mu navštívit očního lékaře. Je to zklamání.“
A dodal, že s Orbánem dál nemůže spolupracovat, dokud maďarský premiér nezmění postoj k ruské invazi.
Nová koalice na život a na smrt
Orbán sice odsoudil ruské napadení Ukrajiny, ale nekritizoval konkrétně ruského prezidenta Vladimira Putina. Maďarsko také jako jediný z unijních sousedů Ukrajiny odmítlo dodat Kyjevu zbraně a nedovolilo ani jejich přepravu přes své území.
Putin by měl jít za invazi na Ukrajinu před válečný soud, myslí si Zeman. Rusko poslal do izolace
Číst článek
Dlouho také blokovalo přijetí šestého balíku protiruských sankcí, který obsahoval i zákaz dovozu většiny ruské ropy. Ekonomické obavy přitom bylo ještě možné chápat, ale když Orbán trval na vyškrtnutí moskevského patriarchy Kirilla ze sankčního seznamu, to už byl nezastíraný výsměch na adresu ostatních členů Evropské unie.
Je samozřejmě potřeba dodat, že Maďarsko se stejně jako Česko a Polsko vstřícně a solidárně stará o stovky tisíc uprchlíků z Ukrajiny.
Ve chvíli, kdy se vinou Viktora Orbána rozpadlo spojenectví Maďarska a Polska, ocitl se Visegrád v troskách. Už dříve byl zjevný rozdíl v zájmech této dvojice zemí zápasících s Bruselem o pojetí právního státu – a Česka a Slovenska, které měly všechny důvody vymanit se ze spolku neustálých potížistů.
Kdo čekal, že Orbán po čtvrtých vyhraných volbách na počátku dubna změní některé své postoje – odmítavé k EU a vstřícné k Putinovi, ten se mýlil. Pak ale muselo dojít ke střetu s Polskem, které patří s ohledem na historii k nejostřejším odpůrcům ruské invaze a největším podporovatelům Ukrajiny.
Když před pár dny v Praze maďarská prezidentka a česká hlava státu varovali před rozvolněním „dobře fungující“ visegrádské spolupráce, byli zcela mimo realitu.
A upozornili na fakt, že v názoru na řadu politických otázek včetně těch zásadních souvisejících s válkou jsou blízko Orbánovi nikoli ostatní země V4, ale v Česku například Pražský hrad a na Slovensku část proruské populistické a fašistické opozice.
Naopak nová koalice na život a na smrt, stvořená ruskou agresí, zahrnuje Česko, Slovensko, Polsko jako regionální velmoc, Litvu, Lotyšsko a Estonsko, Rumunsko a nově také Finsko a Švédsko.
To je zásadní spojenectví v Evropské unii pro prosazování zájmů České republiky reprezentovaných vládou Petra Fialy, nikoli Pražským hradem.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Zlato už zase září, uprostřed nejistot
Tereza Zavadilová
Proč je dobré míti zaručenou mzdu
Petr Holub
Ficova politika na všechny čtyři světové strany
Kamila Pešeková
Běží veřejná debata o novém učivu na základních školách, ale problém je jinde
Petr Šabata