Válečné merkelování německé exkancléřky

Za všechno může Schröder a Merkelová, bývá často slyšet na sociálních sítích, když přijde řeč na vinu Německa za válku na Ukrajině. Exkancléř Gerhard Schröder se už k válce několikrát vyjádřil, mezitím stihl i oznámit svůj odchod ze správní rady Rosněftu, i když do vedení Gazpromu ho Putin dál láká.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová odpovídala v Berliner Ensemble v prvním velkém rozhovoru po odchodu z funkce na otázky novináře Alexandra Osanga

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová odpovídala v Berliner Ensemble v prvním velkém rozhovoru po odchodu z funkce na otázky novináře Alexandra Osanga | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Bývalá kancléřka Angela Merkelová, která s Putinem pravidelně jednala šestnáct let a garantovala také budování strategického německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, se vyjádřila šířeji k válce až po sto dnech bojů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Fischer: Válečné merkelování exkancléřky

Téměř stominutový záznam jejího rozhovoru s novinářem a spisovatelem Alexanderem Osangou, který proběhl v divadle Berliner Ensemble, zachycuje uvolněnou, i když stále intenzivně přemýšlející kancléřku, ve svém tradičním, tentokrát jasně modrém kabátku a černých kalhotách.

„Ne, výčitky si nedělám,“ řekla Merkelová a potom velmi podrobně vysvětlovala, že žádná rozhodnutí v roli vládní lídryně nebyla jednoduchá a stoprocentní, ale vždy je dělala ve snaze pomoci dobré a zabránit špatné věci. Zlovůli za tím nehledejte. To prý platí i o snaze svázat Putina obchodními dohodami, přesvědčit ho o mírové síle ekonomiky a její dlouhodobé výhodnosti.

Humor a úcta diváků

„Je mi líto, že se to nepodařilo,“ dodala Merkelová, která také vysvětlila, proč se k válce tak dlouho nevyjadřovala. Nechtěla se plést do práce současné vládě, protože by jako bývalá kancléřka jistě nebyla médii přeslechnuta a její aktivita by mohla být chápána jako jistý konkurenční apel paralelní moci.

Nutno dodat, že moderátor na sebezpytnou rozpravu s bývalou kancléřkou příliš netlačil a empaticky respektoval její pozici, tedy příliš se už nevracet k tomu, co bylo, protože podstatnější je teď to, co bude. Jak tento „brutální útok“, jak to nazvala Merkelová, konečně zastavit.

Neochota reflektovat staré chyby je lidsky vcelku pochopitelná, pro budoucnost Německa, které právě provádí velký válečný obrat, je nicméně velmi důležité, aby taková reflexe proběhla a aby to bylo veřejné. Za Merkelovou a další politiky ji tedy prozatím budou muset udělat publicisté a sociální vědci, což se na stránkách německého tisku dnes zhusta děje.

Na celém velkém rozhovoru s kancléřkou jsou tak nakonec pozoruhodné úplně jiné věci než přemýšlení o podílu Německa na fašizaci Ruska. Především je to vtip, který Merkelová překvapivě používá, a potom stále silná, až nábožná úcta diváků, kteří svou kancléřku opravdu a vážně uznávají, pokud ji rovnou nemají rádi. Merkelová měla pravdu, jako bývalá kancléřka nikdy neujde pozornosti, ale ani okamžitému srovnávání s mužem, který Německu vládne dnes. Upřímně řečeno: moc bodů by Olaf Scholz při tomto poměřování asi nepobral.

Autor je komentátor časopisu Euro

Petr Fischer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme