Jistě by bylo neprofesionální mazat vítězi voleb schody, ovšem loajalita by se v první řadě měla týkat státu a jeho dlouhodobě deklarovaných cílů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej?

Pokud se loajalita ke zvoleným očekává od agentů, co potom od státních úředníků? Máme snad na jejich nezávislost zaručenou služebním zákonem provždy zapomenout?

Jenže stačilo pár desítek hodin a mnohem významnější političtí aktéři začali nepřímo svým počínáním drsný výrok potvrzovat. A mohou nás v té souvislosti napadat i mnohem ostřejší hesla, například „vítěz bere vše“ nebo „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“.

Polovičaté řešení

Premiér Andrej Babiš (ANO) si začátkem týdne zahrál na skromného demokrata, který nechá jmenování plnohodnotného šéfa Bezpečnostní informační služby až na vládu vzešlou z voleb. Jeho kabinet Michala Koudelku pouze pověřil řízením.

Je to polovičatý krok. Vždyť Koudelka má širokou politickou podporu, výjimkou jsou jen KSČM a SPD, u nichž těžko očekávat, že budou v říjnu první na pásce. Kdyby s Koudelkou nebyla spokojená vláda ANO a ČSSD, sotva by opakovaně navrhovala jeho povýšení na generála.

Středopravicové opozici zase konvenuje úzkou spoluprací se západními spojenci a opakovaným varováním před pronikáním ruského a čínského vlivu na české území. Tak kde je zakopán ten pes?

Významným bodem příběhu bylo samotné první Koudelkovo jmenování do funkce. Stalo se tak před pěti lety z vůle tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Ten se s nikým neradil a před hotovou věc postavil i Babišovo koaliční hnutí ANO. Prozápadně orientovaný Koudelka získal v bezpečnostním výboru sněmovny širokou podporu.

Andrej Babiš, který Koudelku po Sobotkovi zdědil, si tenkrát nemohl a ani teď nemůže dovolit kritiku, kam a s jakým pohledem na geopolitické reálie ředitel kontrarozvědku vede. Obratem by to schytal jako bezpáteřník, bývalý komunista a člověk zapletený se Státní bezpečností. Proto Koudelku skousl, přestože je z odlišné líhně.

Prezidentovo ultimátum?

Od prezidenta Miloše Zemana však premiér minulý týden patrně slyšel „buď já, nebo Koudelka“. Zemanův krajíc Babiš uždibuje už dávno, nyní mu jde o to, aby jej prezident po volbách opět pověřil sestavením vlády.

Převzato z Plusu

A tak Koudelka nenásledoval příkladu nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a nedočkal se definitivního jmenování. Kdo přitom slyšel, jak se Babiš před novináři vykrucoval, když byl tázán, zda by coby možný vítěz odmávnul Koudelkovi dalších pět let, muselo mu být jasné, že toto s ohledem na Zemana nikdy neřekne.

Tím spíš překvapilo, jak se s vývojem událostí spokojila konzervativní koalice Spolu. Tváří se, že jí Babiš ustoupil, a nepožaduje už ke Koudelkovi ani mimořádnou schůzi sněmovny.

„Mohu jasně slíbit, že nejistotu, která okolo budoucnosti Bezpečnostní informační služby panuje, po volbách ukončíme, protože potvrdíme Michala Koudelku jako ředitele této tajné služby,“ nechala se se sebevědomím sobě vlastním slyšet předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Shrňme si to. Vítězství středopravicové opozice zachrání Koudelkovi křeslo. Když zesílí vliv okamurovců a komunistů, kteří mají dojem, že nehájí české, no, spíše jejich zájmy, může se pakovat rychlostí blesku. A to samé jej nejspíš čeká, bude-li první housle dál fidlat tandem Babiš-Zeman.

Za takto ložených karet by se už ani nešlo divit, kdyby náčelník zpravodajců k někomu cítil loajalitu větší a k někomu menší. Doufejme, že se Koudelka takto uvažovat nenaučí a tváří v tvář drsné realitě nezvlčí. Úplně stačí, že zdivočeli a hazardní hry i s naší bezpečností hrají politici.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít