Racketeová je jednatřicetiletá Němka, absolventka námořní školy a po čtyři roky pracovnice v Německu sídlící organizace Sea-Watch, jež si klade za cíl zachraňovat migranty mířící z Afriky na sever před utopením.

Kapitánku lodi Sea-Watch 3 dělá už od loňského roku. Jedním z jejích prvních zážitků bylo lovení desítek mrtvých těl poté, co se s nimi převrhla loď a žádná pomoc nebyla nablízku.

Teď zná její jméno celá Evropa. S odvoláním na neradostnou situaci na palubě, například údajnou hrozbu sebevražd zachráněných migrantů, jež naložila z člunu již 12. června, si vynutila vjezd do italského přístavu na ostrově Lampedusa.

Sama tvrdí, že vjezd ohlásila a právě proto, že nezískala souhlas, plula velmi pomalu. Incident, při kterém Sea-Watch 3 přimáčkla loď italské finanční stráže, tedy podle jejího tvrzení nebyl záměrnou kolizí.

Německo proti Itálii

Italská policie přesto Racketeovou na břehu zatkla a dočasně na ni uvalila domácí vězení, z něhož byla propuštěna v úterý večer.

Hrozí jí vysoká pokuta, nebo i vězení, přičemž problém není jen v ohrožení italských policistů, jejichž loď měla navíc v tu chvíli status válečného plavidla, ale i obvinění z pašeráctví. Teoreticky by mohla strávit deset let ve vězení.

Převzato z Plusu

Z Caroly Racketeové se okamžitě stala hrdinka přinejmenším v určitých kruzích. Sbírka vyhlášená na její podporu, případně na hrazení nákladů na obhajobu, během pár desítek hodin mnohonásobně přesáhla hrozící pokutu.

V její prospěch se vyslovuje i německá vláda, zejména ministr zahraničí Heiko Maas, který vyslovil rozhořčení nad tím, že by v Itálii chtěli kriminalizovat snahu o záchranu životů. Prezident Frank-Walter Steinmeier pak připustil, že existují určité námořní předpisy, ale Itálie přece není ledasjaký stát, a nemusí na ně dbát.

Zcela jiného názoru jsou představitelé italské výkonné moci. Nejmírnější byl premiér Giuseppe Conte, podle kterého je možné hledět na věc z různých stran, ale je třeba vyčkat rozhodnutí soudu. To jistě je jeden z hlavních parametrů civilizovaného státu.

Mnohem ostřejší byli jeho vládní kolegové, třeba slova italského vicepremiéra Mattea Salviniho o „bohaté německé bělošce“ asi zůstanou ještě dlouho v oběhu. Giorgia Meloniová rovnou mluvila o tom, že Sea-Watch měla být potopena.

Debatě o případu Racketeové hrozí, že bude rozdělena na dva předem přesvědčené bloky. Je tu přitom značná nejasnost ohledně právních, i morálních aspektů celé věci. Racketeová například předem věděla, že italská vláda vjezd do žádného svého přístavu nepovolí, a přesto vezla lidi zachráněné z moře nikoli k nejbližšímu pobřeží, tedy k libyjským břehům, ale na Lampedusu – tam by se automaticky dostali na půdu Evropské unie se vším, co z toho vyplývá pro právní status těchto příchozích.

Argument, který hovoří proti vracení do Libye, zní, že se nejedná o bezpečnou zemi. To je pravda, stejně jako je pravda, že to vše je součástí celého řetězce rozhodnutí – od rozhodnutí odejít do Evropy přes hranice několika afrických států až po důležitý mezičlánek, totiž spolehnutí se na činnost lidí, kteří vyhledávají uprchlické čluny ve Středozemním moři.

Morální mlha

Záchranářské lodě také nemusejí vysadit zachráněné na nejbližším pobřeží, smyslem ale je nepoškodit obchodní lodě. Racketeová se pokoušela získat souhlas Evropského soudu pro lidská práva, ale ten jí za pravdu nedal.

Vicepremiér Salvini poznamenal, že lidé na palubě nebyli trosečníci, ale lidé, kteří zaplatili vysoké částky pašerákům lidí – i ti se spoléhají na činnost lidí, jako je Racketeová. Nejsou pak humanitární záchranáři neúmyslně součástí koloběhu, který výsledně stojí životy mnohem většího počtu lidí?

Dále, Racketeová vjela do přístavu v Lampeduse s odvoláním na zoufalou situaci na palubě, ale ženy, děti a nemocní byli v té době již na pevnině. Nejasnosti budou panovat i ohledně trestního hodnocení jejího postupu – podle námořního práva je možné za pašeráctví považovat činnost, z níž má obviněný prospěch, což nebyl případ Racketeové, italské zákony to nepožadují.

Současně ovšem italská vláda bránila vylodění, i když už jiné evropské státy slíbily všechny lidi na palubě přijmout na svém území. Jednala vláda „principiálně“, nebo s ohledem na své politické zájmy?

Ještě v jednom je Racketeová dítětem své doby. Během krátké doby se stala hrdinkou, získala podporu milionů i své vlastní vlády.

V tu samou chvíli čeká na svůj proces jiná Němka, pětatřicetiletá Pia Klempová za podobné přečiny, ať už v uvozovkách nebo bez. Hrozí jí dokonce až 20 let vězení, ale status humanitární hrdinky si zatím nevysloužila. Paradoxně možná proto, že měla smůlu a nezačal proti ní hřímat italský vicepremiér Salvini.

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít