Milan Kundera a jeho choť Věra se z Československa přestěhovali do Francie v roce 1975. Kundera v prvních letech vyučoval srovnávací literaturu na universitě v Rennes, město mu však nepřirostlo k srdci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Klára Notaro: Francouzský zármutek nad odchodem Milana Kundery

Velký úspěch jeho knih mu otevřel cestu do vytoužené Paříže, kde se později stal vlivným spolupracovníkem nakladatele Gallimarda, kde vycházejí jeho knihy.

Gallimard také vydal ve své prestižní edici světových klasiků Plejáda Kunderovy sebrané spisy – takové pocty se dočká málokterý, byť světoznámý, spisovatel.

Milan Kundera byl ve Francii literární hvězdou téměř čtvrt století – jeho romány Žert, Život je jinde, Valčík na rozloučenou, Kniha smíchu a zapomnění a Nesnesitelná lehkost bytí byly běžným předmětem konverzace vzdělaných i méně vzdělaných lidí.

Tyto knihy byly vystaveny ve všech výkladních skříních knihkupců, byly k dostání na nádražích, na letištích, v kioscích s novinami.

Poměrně vzácná vystoupení Milana Kundery v televizních literárních pořadech sledovaly miliony diváků. Milan Kundera působil poněkud záhadně. Měl silný přízvuk, ale zároveň vybraný slovník, působil magicky. Jeho soudy o literatuře byly ve Francii v 80. a 90. letech zákonem.

I pozdější Kunderovy romány, které již psal ve francouzštině, aby se vyhnul nedorozuměním s překladateli, se dočkaly uznání.

Kundera byl také literárním vědcem. Svoje znalosti dějin literatury a filosofie předával studentům na svém proslaveném semináři na Vysoké škole sociálních věd v Paříži. Obdivoval středoevropské autory Kafku, Musila, Brocha, Gombrowicze a otce románového žánru Cervantese, Rablaise, Sterna a Flauberta.

ČSR nebyla Jugoslávie

Síla výpovědi o absurditě a brutalitě totalitárního státu, tehdejšího Československa, dostala naši zem do popředí zájmu francouzské společnosti. Můžeme říci, že právě díky jeho románům si Francouzi uměli představit, kde se nalézá Praha, a přestali si konečně plést Československo s Jugoslávií.

Střední Evropa se rázem stala oblíbeným tématem úvah francouzských intelektuálů, kteří se do té doby zabývali zejména latinskoamerickou kulturou. Kunderovým přičiněním byla také ve Francii vydána celá řada československých autorů jako třeba Bohumil Hrabal.

Milan Kundera získal francouzské občanství v roce 1981, to mu udělil tehdy nově zvolený prezident socialista François Mitterrand. Československé občanství mu bylo potupně odňato na konci sedmdesátých let a české občanství znovu získal až v roce 2019.

Nepřeberné množství oslavných článků reagujících na úmrtí Milana Kundery svědčí o jeho velké popularitě ve Francii.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži

Klára Notaro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít