Miloš Forman jako náčelník Bromden. Chtěl vidět, jak to vypadá na druhé straně

Jako Milan Kundera je náš první světově uznávaný romanopisec, tak Miloš Forman byl náš první v celém světě respektovaný filmový režisér. Škoda jen, že na světovou slávu dosáhli oba až jako cizinci: První je dnes Francouz a druhý byl Američan.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Režisér Miloš Forman s herci Dannym DeVitem a Jimem Carreym při natáčení snímku Muž na Měsíci v roce 1999

Režisér Miloš Forman s herci Dannym DeVitem a Jimem Carreym při natáčení snímku Muž na Měsíci v roce 1999 | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Formanovi přátelé Oldřich Kaiser a Jiří Lábus za ním jezdili, aby nasáli jeho energii, a za to ho bavili. Říkají, že měl tak velké charisma, že mluvil, i když mlčel. Zřejmě proto dokázal z herců vykřesat vždy přesně to, co chtěl.

Miloš Forman, který opustil Československo po roce 1968 s Ivanem Passerem, vytušil přesně, o čem bude normalizace, a nechtěl s ní mít už vůbec nic společného. Mohl si to dovolit, protože svět již o něm věděl.

Hned jeho první celovečerní film Černý Petr z roku 1963 dostal hlavní cenu na Mezinárodním festivalu v Locarnu a Hoří, má panenko, film z roku 1967, byl nominován na Oscara. Ověřil si, že jeho životní slogan „Vyprávěj příběh tak, abys mu mohl sám věřit, a ona v něm pravda o životě bude“ platí.

Teorie o režii nesnášel a nikdy se nenechal donutit k analyzování svých filmů. A sázka na příběh se vyplatila i v jeho prvním filmu, který v roce 1971 natočil podle scénáře svého přítele Jean-Claude Carriiéra v Americe: Taking Off dostal první cenu na festivalu v Cannes.

Ne utéct, jen se podívat

Miloš Forman se stále držel svého příběhu, proto se skoro všechny jeho filmy zabývají svobodou, která mu v tehdejším Československu ze všeho nejvíce chyběla. Tím dosáhl toho, že jeho výpověď byla i pro Američany přesvědčivá. Nikdy si nenechal žádný námět vnutit, vždycky si je vybíral sám.

'Ahój' nebo 'Tady každej krade a ty jenom koukáš, pitomče'. Připomeňte si Formanovy filmy v ukázkách

Číst článek

Na skutečný úspěch si musel ale ještě chvíli počkat, ten měl až jeho film Přelet nad kukaččím hnízdem z roku 1975, který dostal pět Oscarů. A Přelet měl ze všech svých filmů asi nejraději, protože, jak říkal, to byl vlastně český film.

Rajcovalo ho, jak indiánský náčelník Bromden vyrve z dlaždic v umývárně kamenný blok, prorazí okno a uteče. „To byl sen náš všech kluků. Ne utéct, ale jenom se podívat, jak to na druhé straně železné opony vypadá.“

Celkem natočil ve Spojených státech Miloš Forman deset filmů včetně Amadea, který dostal dokonce osm Oscarů a točil se v Praze. Hrála v něm mimo jiné i Jitka Molavcová a coby překladatelka na něm spolupracovala Gita Zbavitelová, která dnes působí v Českém rozhlase. Ve filmu Ragtime hrál Pavel Landovský a v Larry Flyntovi Honza Tříska.

Jeho poslední režie se odehrála rovněž v Praze, a sice v roce 2009 na Národním divadle, kde připravil spolu se svými syny Dobře placenou procházku Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, v níž hrála opět Jitka Molavcová.

Miloš Forman zemřel ve Spojených státech ve věku 86 let 13. dubna 2018 a bude, jak si přál, pohřben na svém ranči ve městečku Warren ležícím severovýchodně od New Yorku.

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme