Velké investice jsou Zemanovým utkvělým tématem

Oslavy všelijakých investic a obchodních spoluprací jsou mi podezřelé. Připadá mi, že s takovou věcí by se mělo zacházet věcně. Proč by při tom měli být nejvyšší politikové, najmě pak prezident? Pro péči o hospodářské kontakty je zřízeno mnoho institucí, které chrání zájmy byznysu, a ministerstva, která by měla chránit zájem státu.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Peking/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Český prezident Miloš Zeman a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching

Český prezident Miloš Zeman a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching | Foto: Madoka Ikegami | Zdroj: ČTK/AP

Prezident Miloš Zeman je jiného názoru, velké investice jsou jeho utkvělým tématem. Mohl se poučit ze svých předchozích chyb, ale zřejmě to nedokáže. Už 11. září 2001, kdy – tehdy jako předseda vlády – přiletěl vrtulníkem slavnostně otevřít továrnu na obrazovky Phillips v Hranicích na Moravě, se blamoval.

Sinolog: Zeman dalece nechápe čínský systém, jeho poradce Jie Ťien-ming rozhodně není na svobodě

Číst článek

Spojil to tehdy s triumfem nad kadeřnicí Markétou Regecovou, která chtěla za své pozemky víc, než kolik byl investor ochoten zaplatit, a způsobila tak na jistou dobu kauzu, která tehdejšímu předsedovi vlády umožnila gentlemanský bonmot: „Přeji tomuto státu více Phillipsů a méně Regecových.“

Pak rychle přestaly klasické obrazovky mizet z trhu, nahrazovány plazmovými, a po sedmi letech továrna zkrachovala.

Video s prezidentem pomáhajícím čínské stařence? ‚Roztomilý fake,‘ říká Ovčáček

Číst článek

Jako prezident republiky cestuje Miloš Zeman do Číny navazovat obchodní spolupráci a vyjednávat investice. Je to už jeho pátá návštěva a hospodářští experti se k výsledkům těch předchozích vyjadřují rezervovaně: podepsaná memoranda není radno přeceňovat, zatím k žádným mimořádným investicím nedošlo. Tentokrát se hovoří o 23 miliardách úvěrového rámce od Bank of China.

Čínská a evropská měřítka

Sinoložka Olga Lomová připomíná, že z čínského pohledu se ekonomická diplomacie prezidenta Zemana jeví především jako akt politický, jde přece o to, aby svět přijal za své projekt globalizace pod čínským vedením. A Čína je stát, kde všechny pravomoci jsou v rukou komunistické strany a mezi ekonomickou a politickou sférou není žádná hranice. 

Prezident Zeman se chová tak, jako by to platilo i v České republice! Ale zástupci českého byznysu by si své obchody vyjednali i bez něj.

Vždyť on ani za prosazení projektů nemůže ručit, další volební období už ho podle ústavy nečeká a to si přece čínští hodnostáři dokážou zjistit. Takže v pozadí bude propaganda.

Ten obchod je třeba obalit ideologií. Globální ekonomika praská pod tíhou klimatické změny, migrace, válek. Ti, kdo se skutečně odpovědně starají alespoň o udržitelný stav Země, hlasitě opakují, že je třeba změnit její fungování.

Demokratizace má být postupná, řekl Zeman k výročí krvavého potlačení studentských protestů v Číně

Číst článek

Na Festivalu evropských filmů byl k vidění celovečerní německo-italský dokument Mléčný komplex, kde jsme mohli vidět, jak zapůsobila Čína se svou teprve nedávno probuzenou spotřebou mléka na mléčný průmysl v Evropské unii, ale také jsme viděli záběry z nových mléčných farem v Číně: něco takového by nebylo z hlediska ochrany zvířat i půdy v Evropě možné.

Příklad svědčí o tom, že čínská měřítka jsou od evropských odlišná – v každém ohledu, a především politickém.

Na čínském režimu „měkké síly“ není z naší perspektivy co obdivovat. Prezidentu Zemanovi imponuje jeho autoritářství – a na dopadu, jaký má takový způsob vládnutí na život ve všech jeho aspektech, mu nezáleží.

Alena Zemančíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme