S nemocným Zemanem stojí jmenování nových soudců
Současná nejasná situace kolem prezidenta Miloše Zemana a možného přechodu jeho pravomocí na předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny nemá dopad jen na povolební vyjednávání o nové vládě České republiky, byť je toto samozřejmě téma nejdůležitější. Prezidenta totiž v příštích týdnech čekají rovněž důležité povinnosti směrem k justici a odkládání jejich plnění zcela zbytečně zpomalí fungování českých soudů.
Na jejich rychlost si ostatně Miloš Zeman, bez ohledu na konkrétní fakta a na to, jak dobře si stojí v evropském porovnávání, opakovaně stěžuje.
Prezident by tak měl co nejdříve jmenovat 50 nových soudců, a to na návrh ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešové. Řada z nich by měla zamířit k pražským soudům, které, podobně jako další soudy v České republice, posílit potřebují.
Už na konci roku ale ve funkci skončí rovněž předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec a výběr jeho nástupce je opět na prezidentovi. Stejně jako náhradníka či náhradnice za ústavní soudkyni Kateřinu Šimáčkovou, která v průběhu prosince nastoupí místo Aleše Pejchala na české soudcovské místo u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Kritici Miloše Zemana
Zatímco v případě oněch 50 soudců nižších soudů je potřeba v uvozovkách pouze vykonat úřední úkon a k příslušným soudům je třeba i jen podpisem poslat, u nástupců Mazance a Šimáčkové půjde o složitější rozhodování. Obě funkce tak mohou obsadit naprosto rozdílní lidé – podle toho, kdo je bude jmenovat.
Na jmenování čeká 50 soudců. ‚Zdržení může ohrozit plynulost kauz,‘ řekl šéf soudcovské unie
Číst článek
Oněch 50 nižších soudců totiž najmenuje stejně prezident a případně místo něj i předseda vlády, pokud by tedy skutečně došlo z rozhodnutí sněmovny a Senátu podle článku 66 Ústavy k přechodu těchto prezidentských pravomocí na něj.
Šéfa Nejvyššího správního soudu i nového ústavního soudce by ale Miloš Zeman a řekněme Petr Fiala (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) jako pravděpodobný příští premiér a šéfka sněmovny vybrali nejspíše jinak.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová na nedávném sněmu Soudcovské unie naprosto překvapivě uvedla, že do čela Nejvyššího správního soudu už soudce navrhla a prezident podle jejích slov s touto volbou souhlasil. Podle serveru Česká justice, který Benešovou citoval, jde o správního soudce Filipa Dienstbiera. Tento návrh ale může nyní jednoduše spadnout pod stůl.
Jmenování předsedy Nejvyššího správního soudu je totiž takzvanou pravomocí s kontrasignací, na novém funkcionáři se tak musí shodnout prezident s premiérem. A v případě, že bude premiér prezidenta zastupovat, o novém šéfovi správní justice rozhodne prakticky jen předseda vlády.
A je otázkou, zda pravicový Petr Fiala bude chtít jmenovat bratrance bývalého sociálnědemokratického senátora Jiřího Dienstbiera. Samozřejmě že jsou soudci apolitičtí, ale roli může hrát cokoliv.
Nové ústavní soudce pak prezidentovi schvaluje Senát. Pokud ale návrh na místo uvolněné Kateřinou Šimáčkovou nepodá Miloš Zeman, ale tentokrát teoreticky pravděpodobná předsedkyně Poslanecká sněmovny Markéta Pekarová Adamová, bude nejspíše vybírat z úplně jiného okruhu právníků, než by vybíral prezident. A oslovit tak může i Zemanovy velké kritiky, například profesory Jana Kyselu či Jana Wintra. Právě ty by horní komora parlamentu s radostí k brněnským strážcům Ústavy jistě poslala.
Autor je šéfredaktorem magazínu Lawyers & Business
Běží veřejná debata o novém učivu na základních školách, ale problém je jinde
Petr Šabata
Daňová politika ODS se k pravici blíží asi tak, jako koleje k sobě navzájem
Julie Hrstková
Andrej Babiš si v kampani hraje s motivy výjimečného stavu
Petr Honzejk
Kongres ODS podle pravítka
Ondřej Konrád