Ministerstvo spravedlnosti přepracuje redefinici znásilnění. Kritizovala ho odborná obec i poslanci

Ministerstvo spravedlnosti přepracuje dlouho očekávanou redefinici znásilnění. Původně představené varianty se totiž nesetkaly s nadšením – a to dokonce ani mezi stranami samotné vládní koalice. Obsahovaly hned řadu problematických momentů. Největší kritiku vzbudila absence návrhu, který by obsahoval takzvaný souhlas, tu prosazovali Piráti i ANO.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Znásilnění (ilustrační foto)

Znásilnění (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Ministerstvo ho ale přešlo a nezařadilo – a to přesto, že právě tato varianta je ve většině zemí, odkud se čerpá inspirace, ta platná. To se však ani po jednání klubů nepodařilo prosadit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Ministerstvo spravedlnosti přepracuje redefinici znásilnění. Kritizovala ho odborná obec i poslanecké kluby

Na rozdíl od zavádění peněžitého trestu, který nakonec byl smeten ze stolu. Ministerstvo ho – podle následných vysvětlení – myslelo jako doplněk k podmíněným nebo nepodmíněným trestům, ale vzhledem k nepříliš důsledné komunikaci ministerstva to nebylo pochopitelné.

A tak od těchto trestů teď Pavel Blažek a jeho tým upouštějí a sami přiznávají, že peněžité tresty nejde adekvátně obhájit a vysvětlit. „Některé věci působily nesprávně a nelogicky,“ připustil po jednání stran sám ministr Blažek.

Lépe komunikovat s odborníky

Dalším sporným momentem novely byla věková hranice pěti let pro takzvanou hranici bezbrannosti. Jedná se o situaci, kdy jakékoliv sexuální aktivity na dětech budou automaticky posuzovány jako znásilnění, nikoliv jako pohlavní zneužití, jenže pět let byla dle většiny kritiků nepochopitelně nízká hranice.

Policie znovu navrhla obžalovat psychiatra Cimického ze znásilnění pacientek, přihlásily se další ženy

Číst článek

Mluvčí i ministr se odvolávali na jeden z judikátů, přesto však tento návrh vzbudil v některých kruzích dokonce zděšení.

A tak nyní má dojít k přepracování a posunu hranice na dvanáct let. I tak jsou ale někteří odborníci a odbornice toho názoru, že by hranice měla být ještě vyšší, třeba patnáct let. Nyní schválených dvanáct je ale zásadním posunem v debatě a těžko vlastně pochopit, kde se v původním návrhu vzalo těch pět let. V žádné srovnatelné zemi totiž takto nízký věk nefiguruje.

Strany se v úterý dohodly i na tom, že do definice bezbrannosti bude výslovně zahrnuto i tzv. zamrznutí oběti. Tento moment je typický pro vysoká procenta znásilnění, některé studie uvádí, že dokonce až 70 procent obětí zamrzne a není schopno se bránit.

Absence tohoto typu bezbrannosti a volání po jeho implementaci do zákonů byl jeden ze stavebních kamenů redefinice, současná úprava na něj totiž nemyslela. A důsledkem toho tak řada okamžiků, které oběti považovaly za znásilnění a v jiných zemích by za znásilnění označeny byly, vůbec nebyla posuzována.

Blažek chce změnit navrženou úpravu peněžitých trestů za znásilnění. Je podle něj ‚nevysvětlitelná‘

Číst článek

Je dobře, že ministr Blažek upustil od některých původních návrhů. A je také dobře, že ministerstvo slíbilo přepracování rychle. „Souhlasná“ varianta však měla dostat šanci a je škoda, že na ni ministerstvo nenašlo odvahu.

Téma ochrany obětí před znásilněním je jedno z mála, na kterém je opravdu široký politický i společenský konsenzus a Blažek se o něj mohl opřít. Místo toho vyvolaly první návrhy silnou vlnu kritiky. Přitom by stačilo jediné: lépe komunikovat s odborníky a odbornicemi a netvářit se, že v Česku umíme znovu vynalézat kolo, zvláště, když v okolních zemích už patřičné změny – včetně varianty „souhlas“ – dávno mají a jsou s nimi veskrze spokojeni.

Autorka je publicistka a dokumentaristka

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme