Černí Američané před závojem nevědomosti

Když americký filosof John Rawls přemýšlel, jak popsat co nejspravedlivější politické uspořádání, navrhl experiment se „závojem nevědomosti“.

Komentář Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vzpomínka na George Floyda v Minneapolisu | Foto: John Minchillo | Zdroj: ČTK/AP

Máme si vybrat co nejlepší společnost pro sebe, aniž bychom věděli, zda se do ní narodíme bohatí nebo chudí, jako muž či žena, zdraví anebo nemocní.

V USA pokračují protesty proti policejní brutalitě. Na většině míst už ale byly v neděli poklidné

Číst článek

John Rawls věděl, že v případě jeho vlasti ten největší rozdíl může představovat barva kůže. Incidenty, jako je smrt zatýkaného George Floyda v Minneapolisu, nám to pravidelně připomínají.

Podle výzkumů Rutgersovy univerzity má Afroameričan zhruba dvouapůlnásobně větší šanci, že zemře při střetu s policisty, než běloch.

Jen o něco méně nevýhodné je být „latino“ nebo pocházet z řad původních obyvatel. Pro úplnost dodejme, že před policií jsou ženy asijského původu bezpečnější než třeba bělošky.

Jistota nejistoty

Minneapoliský incident je důsledkem i dalších neduhů, jako je občasná brutalita policistů, v případě mladíků kolem 20. roku představuje smrt z rukou policisty asi jedno procento všech úmrtí. Nejčastěji ale dochází k podobnému jednání při zatýkání mladých černochů, kritici policejní práce tvrdí, že se jedná mimo jiné o důsledek pocitu beztrestnosti.

V případě Minneapolisu bude potřeba ještě trochu počkat, protože podle předběžných zjištění nezemřel Floyd na udušení, ale kolaps způsobený problémy oběhového systému. I proto neobvinil žalobce příslušného policistu z vraždy, protože by se mu nepodařilo prokázat příčinnou souvislost se smrtí zatýkaného a policista by soud patrně vyhrál.

Minneapoliský incident je ovšem jen jeden z mnoha případů, každý z těch, o kterých se mluvilo na celostátní úrovni, měl nějaká výrazná specifika. Jedním z těch, které pravděpodobně způsobily změny ve společenském vnímání, byla smrt Michaela Browna, zastřeleného v roce 2014 ve Fergusonu v Missouri, po kterém také následovaly velké protesty.

Po Fergusonu federální úřady i řada amerických států začaly více pracovat na zkvalitnění policejní práce i odbourání rasistických stereotypů. Policisté stále častěji nosí kamery na oděvu a jak je patrné i z Minneapolisu, policisté jsou pod větším dohledem i díky všudypřítomným mobilním telefonům přihlížejících. Teprve se ukáže, jestli Minneapolis znamená nešťastné vybočení z pozitivního trendu, anebo důkaz, že se nic zásadního nezměnilo.

Zatím je ale statisticky snadno doložitelné, že černá barva v Americe stále znamená životní nevýhodu. Projevuje se to i v řadě jiných ohledů – nejnověji také na šanci nakazit se koronavirem, případně covid-19 překonat bez následků, protože Afroameričané jsou na tom ekonomicky hůře, mají horší přístup ke zdravotní péči a častěji vykonávají povolání, které nelze vykonávat z domova.

Bez závoje

I Afroameričané jsou však voliči, a jak se ukazuje, jejich hlasy budou dost podstatné v letošních prezidentských volbách. Už v demokratických primárkách zvítězil Joe Biden, kandidát s největší podporou mezi černými aktivisty. Otázka postavení černé menšiny se znovu vynoří v Bidenově střetnutí s Trumpem.

Biden, známý občasnými neobratnými výroky, se ještě před incidentem v Minneapolisu musel omluvit za výrok, podle kterého Afroameričané, kteří volí Trumpa, nejsou „opravdoví černoši“. Nyní bude mít ještě větší motivaci kartu rasově rozdělené společnosti zvednout znovu.

Přátelé mu říkali ‚Něžný obr‘. Kdo byl George Floyd, kvůli kterému se demonstruje v desítkách měst?

Číst článek

Zrovna tak Trump ještě před koronavirovou krizí rád zdůrazňoval svůj podíl na historicky nejnižší nezaměstnanosti Afroameričanů – o tuto výhodu z velké části přišel. Po smrti George Floyda k překvapení mnohých vyjádřil velký zármutek a naznačil, že se spojil s jeho rodinou. Po vypuknutí nepokojů musel ovšem také obsloužit i tu část svých voličů, kteří volají po zákonu a pořádku.

Američané, zvlášť ti, kdo mají černou barvu, nežijí za závojem nevědomosti a velmi dobře vědí, podle jakých pravidel se odehrává jejich život. Je možné, že incident v Minneapolisu bude jednou z hlavních událostí letošního volebního roku.

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme