Možná jsou prostě všichni sami a smutní. Může za to facebook?

„Jak se vůbec všichni seznamujou? Fakt mě nenapadá, jak se to jako dělá.“ Na otázku kamaráda ze střední jsem jako obvykle odpověděl, že přes facebook. Kdo z nás to ostatně dnes umí jinak?

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. | Foto: David Sedlecký | Zdroj: Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Patřím do generace, která ještě nestrávila dětství na chytrých telefonech, ale internet už má s vyrůstáním nevyhnutelně spojený. Od puberty se k němu navíc přidaly sociální sítě.

Pochybnosti o jejich prospěšnosti byly ještě tehdy pro všechny kromě technologických skeptiků absurdní. Jejich slyšitelná kritika se omezovala na výsměch příliš horlivým příbuzným a známým, kteří sdíleli i zážitky z čištění zubů.

'Jsme zodpovědní za ochranu vašich informací.' Omluvu šéfa Facebooku otiskly britské a americké noviny

Číst článek

Kritický pohled na sociální sítě se ve velkém začal objevovat až teď, po facebookové kauze s nedostatečně chráněnými uživatelskými daty. Mezi konkrétními problémy bezpečnosti a ochrany soukromí ale stále zaniká dlouhodobě důležitější otázka. Jaký mají vlastně sociální sítě dopad na mezilidské vztahy?

Protože jsem na sítích hodně aktivní, tuhle otázku dostávám často a obvykle sklouzávám k technooptimismu. Přes facebook mám většinu kamarádů a známých, včetně těch, kteří mi podobné dotazy pokládají. A taky všechny dospělé vztahy - protože jak jinak se má dnes člověk s introvertními sklony seznámit?

Propast samoty

Jenže logika je možná obrácená. Co když je pro nás setkávání se starými známými a nacházení nových ve „skutečném životě“ tak obtížné právě kvůli sociálním sítím a aplikacím?

Že facebook umožňuje vznik širších, ale mělčích sociálních okruhů, není žádným tajemstvím. Sám je ještě milosrdným předchůdcem aplikací jako Tinder, který z hledání partnera (nebo sexu) dělá plnohodnotnou mobilní hru.

Jak si ochránit facebook před slídily? Máme rychlý návod, ale úplné bezpečí nezajistí ani smazání profilu

Číst článek

A ukazuje se, že únik ze stále širší propasti samoty aplikace většině uživatelů přinést nedokážou. Křížové lajkování vlastních životů a skupinové konverzace s tucty lidí dokážou reálný sociální kontakt simulovat, ale nenahradí ho.

Alternativa se samozřejmě hledá těžko. Nesnadné nacházení nových přátel je s dospělostí svázané čím dál pevněji. Sám jsem díky facebooku poznal desítky lidí, nemálo z nich by mi v životě dost chybělo - ale mí nejbližší přátelé jsou i po osmi letech od maturity pořád ze střední.

„Možná jsou všichni prostě sami a smutní,“ uzavřel debatu jeden z nich poté, co jsme se k uspokojivé odpovědi na otázku společného kamaráda nedobrali.

Po letech obhajování facebookového života se začínám klonit k tomu, že tomuhle stavu napomáhá. Zneužívání osobních dat soukromými sociálními sítěmi je reálný a hmatatelný problém. Skutečná debata o tom, jak dobrý nápad byl přenechat jim i správu vlastních životů, nás ale teprve čeká.

Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme