Francie nehrála nejhezčí fotbal na turnaji. Neměla ani nejlepší hráče. A před začátkem šampionátu se ještě trochu víc počítalo s jinými favority. Přesto francouzští fotbalisté slaví zaslouženě.

Rozjížděli se pozvolna. V základní skupině nepředváděli oslnivé výkony, i když do vyřazovací fáze postoupili bez potíží.

Během šampionátu porazili třeba i Argentinu, Uruguay nebo Belgii, které si na titul dělaly také zálusk. A na závěr finále s překvapením soutěže Chorvatskem. Žádná snadná cesta k titulu.

Francie se vyhnula výkyvům formy. Hrála skvěle v obraně, o což se postarala nejenom stoperská dvojice Raphaël Varane-Samuel Umtiti.

Ti působí v Realu Madrid a Barceloně, takže se to od nich tak trochu čekalo. Ale blýskl se i třeba pravý obránce Benjamin Pavard.

Ofenziva budila respekt už na papíře – Paul Pogba, Antoine Griezmann, Olivier Giroud, Kylian Mbappé... Do toho neúnavný defenzivní záložník N'Golo Kanté nebo zkušený brankář Hugo Lloris. A to ještě trenér Didier Deschamps nevzal do Ruska třeba útočníky Karima Benzemu, Alexandreho Lacazetta nebo Anthonyho Martiala.

Tým, který klapal

Kádr tedy Francie měla nabitý, ale tak výrazné hráče, jako byli třeba Chorvat Luka Modrić nebo Belgičan Eden Harazd, jí na soupisce přeci jen chyběli.

Francie ovšem působila jako tým. Hráči drželi při sobě a na hřišti jim to klapalo. Přesný opak například Argentiny.

A hlavně - noví světoví šampioni zúročili dva roky staré zkušenosti z finále mistrovství Evropy. Tehdy ještě prohráli, ale alespoň zjistili, co boj o zlato obnáší. V Rusku už věděli, že občas je lepší hrát účelně než na krásu.

Francie navíc měla na turnaji spolu s Anglií a Nigérií nejmladší tým. S věkovým průměrem šestadvacet let tuhle generaci vrchol teprve čeká, upozornil i kouč Deschamps.

Takže za dva roky na Euru i za čtyři při obhajobě světového titulu by Francie měla být ještě silnější.

Petr Šedivý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít