Česko má ve skříni zdravotnického kostlivce za šest miliard korun
Konec exministra Petra Arenbergra v čele pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nám připomíná, že už brzy vypadne ze zdravotnické skříně jeden hodně drahý kostlivec. Právě ve vinohradské nemocnici se měl uskutečnit velký plán Andreje Babiše – Český onkologický institut za zhruba šest miliard korun.
Od začátku budil projekt vášně – nesouhlasila s ním část odborné veřejnosti, na Vinohradech se roky připravuje nové traumacentrum, nikoliv centrum onkologické.
Petr Šabata: Česko má ve skříni zdravotnického kostlivce za šest miliard korun
Vloni v červenci o něm prohlásil dnešní ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP09, že by bylo lepší vybudovat kvalitní onkologické centrum v každém kraji, aby se lidé nemuseli „doprošovat v megalomanském centru v Praze“. Nicméně tehdejší ministr Petr Arenberger centrum podporoval a především – dostalo se do Národního plánu obnovy, Česko si tedy o peníze řeklo Evropské unii. A tady je ten kámen úrazu.
V Národním plánu obnovy má Česko až 180 miliard korun na projekty, které by měly přinést obnovu po koronavirové krizi. Mimořádný celoevropský fond na tyto účely schválili šéfové zemí EU v červenci 2020. Je v něm 750 miliard eur, tedy skoro 20 bilionů korun a je historicky zcela ojedinělý v tom, že si na jeho naplnění země EU poprvé společně půjčily. Učinily tedy něco, co například Německo vždy zcela vylučovalo.
Přijdeme o další miliardy?
Jde o výjimečný fond vyvolaný výjimečnými okolnostmi, jinak se z něj čerpá a změny jsou takřka nemožné. Pokud tedy vláda Petra Fialy a ministerstvo zdravotnictví s Českým onkologickým institutem na Vinohradech nepočítají, a to je hotová věc, o šest miliard korun z evropských peněz Česko s největší pravděpodobností přijde. Nebude možné přesměrovat je, dokonce ani na jiné části onkologického programu.
Před časem se Slovensko, kde se zpožďují reformy obsažené v plánu obnovy, zeptalo Evropské komise, zda by bylo možné v dokumentu učinit nějaké změny. Odpověď byla nekompromisní: položky v plánu obnovy není možné přesouvat, měnit anebo vypouštět.
„Odpověď je ne. Vnímejte to jako smlouvu mezi Slovenskem a Evropskou unií. Prostředky jsou vázané na konkrétní projekty,“ citoval z tvrdé odpovědi slovenský Denník N.
Jistě by stálo za pokus o změně ve schváleném Národním plánu obnovy jednat a o šest miliard na onkologickou péči nepřijít. Slovenští diplomaté po prvním pokusu ale varují, že úspěch je takřka vyloučený.
Pro Česko z toho plynou přinejmenším dvě ponaučení: miliardy na megalomanský plán Andreje Babiše (a Petra Arenbergra), neprojednaný ani s odborníky ani s opozicí, měla země využít mnohem lépe – rakovina je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí.
A pokud chce nová vláda měnit Národní plán obnovy, ať na to zapomene, nebo přijdeme o další miliardy. Evropská unie v mimořádné situaci udělala mimořádný krok, a Česká republika to – nepochopila.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Jak asi Alena Schillerová vnímá svoje voliče, když se kvůli nim převléká za hranolky?
Martin Fendrych
Seriálová óda na KGB se ruským divákům líbí
Alexandr Mitrofanov
Zvítězí populismus a demagogie nad demokracií a svobodou?
Lída Rakušanová
Předvolební posuny na politické scéně
Kateřina Perknerová