NATO v zajetí reality. I při oslavách zazněla typická americká kritika o výdajích na obranu

Západní aliance oslavila své kulaté narozeniny jako obvykle: i tentokrát zazněla při této příležitosti americká kritika většiny evropských zemí, že neplní závazek vydávat na společnou obranu minimálně dvě procenta svého hrubého domácího produktu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Severoatlantická aliance | Foto: Pablo Martinez Monsivais | Zdroj: ČTK/AP

Nejvíc to schytalo Německo, které americký viceprezident Pence napomenul, že se jako největší hospodářská síla v Evropě musí víc snažit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: NATO v zajetí reality

Zapotřebí je ovšem dodat, že procentuální propočty výdajů na obranu vzhledem k HDP nevypovídají nic o tom, jak vypadá obranyschopnost té které země konkrétně. Kritici dosavadního postupu tudíž navrhují, aby se výdaje vyjadřovaly v absolutních číslech.

Pak by se například ukázalo, že reálné výdaje na obranu rostou i u nás, ačkoliv se na mezinárodním žebříčku Česká republika propadá. A že i Německo loni vydalo na svou armádu o miliardu a půl eur víc než předloni, i když to vzhledem k rostoucímu HDP nebylo víc než obvyklých 1,23 procenta.

Do jaké míry to zrcadlí obranyschopnost země, je přesto otázka: jak loni odhalila důvěrná zpráva německého ministerstva obrany, není 40 procent helikoptér a 43 procent bojových letounů německé armády schopných provozu.

Krev budou prolévat američtí vojáci?

Z kasáren by v případě potřeby vyjel jen každý třetí tank, z 97 zbrojních systémů, dodaných v roce 2017, je jich možno nasadit jen 38. Příčinou má být nepružný státní úřad, obstarávající pro armádu veškeré dodávky od spodků po stíhačky, jehož vinou trvá vyřízení dodávek v průměru 54 měsíců.

Německá lidová tvořivost to mezitím pojala po svém a navrhuje s hořkým humorem německou armádu jako ideálního kandidáta na Nobelu cenu míru.

Stoltenberg: Síla NATO je v tom, že stojíme při sobě. A dokážeme se přizpůsobit, když se svět mění

Číst článek

V reálu to ale není úsměvné ani omylem: fakt, že údernou sílu západní aliance zajišťuje už od začátku ze 40 procent americká armáda totiž výmluvně svědčí o tom, že evropští politici by v případě nutnosti nebyli schopni bránit svobodu svých zemí, ani nesporné evropské hodnoty, ač jich při kdejaké příležitosti mají plná ústa.

Zavírání očí

Podle izraelského experta na bezpečnostní problematiku a jestřába Dana Schueftana je takový přístup nezodpovědný. V loňském rozhovoru pro Deník N Schueftan říká, že Evropu dodnes traumatizují důsledky obou světových válek a války studené, ze kterých je vždycky zachraňovali Američané.

Důsledkem je, že Evropané zavírají před nebezpečím oči a nejsou ochotni udělat pro svou obranu to, co je třeba. Spoléhají se, že když nastane problém, budou za Evropu opět prolévat krev američtí vojáci. Protože Evropany v současnosti zajímá hlavně to, kam pojedou na lyže.

Schueftanův úsudek je možná až příliš příkrý. Ale je na něm hodně pravdy. Ten nejlepší dárek, který by si Evropané mohli k sedmdesátinám své aliance dát, mnohem důležitější než počítat procenta, by bylo si to narovinu přiznat.

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme