Cvičení NATO v Baltském moři vnímá Rusko jako hrozbu

Dvacet devět válečných lodí a stejný počet letadel a vrtulníků se účastní rozsáhlého námořního cvičení v jihozápadní části Baltského moře. Cvičení, jemuž velí důstojníci evropského velení amerických ozbrojených sil, začalo v neděli a potrvá deset dnů. Přestože probíhá poměrně daleko od ruských břehů, Státní duma už proti němu ostře protestovala a označila je za hrozbu ruskému území.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cvičení NATO v Baltském moři

Cvičení NATO v Baltském moři | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Desetidenní námořní cvičení řady zemí Severoatlantické aliance (NATO) sice probíhá ve strategicky důležité oblasti Dánských úžin a Kielského zálivu, kde se dá lehce kontrolovat námořní vstup do Baltského moře ze strany Atlantiku, ale podle proklamací velení aliance jsou jeho cíle tentokrát dosti specifické.

Přehrát

00:00 / 00:00

Cvičení NATO v Baltském moři vnímá Rusko jako hrozbu

NATO v posledních měsících věnuje velkou pozornost šíření koronaviru po světě a tomu, jak pandemie může ovlivnit rozvoj vojenských vztahů mezi členskými státy.

Jak už před začátkem cvičení prohlásil generální tajemník organizace Jens Stoltenberg, NATO připravuje plán pomoci členům aliance pro případ druhé vlny pandemie. Jeho přesnější podoba bude ministrům obrany členských zemí předvedena na videokonferenci uprostřed června.

Konkrétně by se mělo jednat o poskytnutí válečných lodí pro přepravu léků a také pobřežních armádních prostor pro skladování ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu.

V srdci Evropy

Rusko se k právě probíhajícímu cvičení přirozeně staví velmi kriticky. První místopředseda obranného výboru Státní dumy Andrej Krasov si je jist, že tyto manévry (které ostatně s ohledem na pandemii probíhají výhradně na vodě a ve vzduchu) jsou vyloženě protiruské – jinak by prý neprobíhaly v blízkosti ruských hranic.

A hned také pohrozil případnou ruskou odpovědí na jakékoli vojenské kroky NATO. Tou by měla být malá raketová plavidla třídy Karakurt, která budou vyzbrojena raketami Kalibr a Onyx a protiletadlovými komplexy Pancir.

Přestože jde o poměrně subtilní lodě, dlouhé 70 metrů, jsou prý karakurty schopny útočit i na křižníky a torpédoborce. Rakety Onyx mají dostřel do 500 kilometrů a letí po předem naplánované dráze ve výšce pouhých 10 až 15 metrů, takže jsou velmi těžko odhalitelné.

Kalibry pak dostřelí na vzdálenost 2500 kilometrů a odzkoušeny už byly v syrském konfliktu, když se odpalovaly z ruských válečných lodí v Kaspickém moři. Inu – nic povzbudivého.

Přestože aliance si v choulostivém prostoru Baltu počíná opravdu hodně opatrně, ruská reakce byla možná až nečekaně příkrá. Není divu. Právě z ruských baltských přístavů je to do Evropy nejblíž a ruští admirálové vědí, že Západ by v případě vyostřující se mezinárodní situace již zmíněné Dánské úžiny snadno zablokoval.

Severoatlantičtí stratégové jsou si zase velmi dobře vědomi, že k územím z ruské strany nejohroženějším patří tři pobaltské státy a Polsko, i když takovýto útok je zatím dosti nepravděpodobný. Jakékoli pohyby vojsk, a to na obou stranách, jsou záležitostí velmi ošemetnou – jde zkrátka o prostor nikoli v syrských či libyjských pouštích, ale skoro v srdci Evropy.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme