Přehrát

00:00 / 00:00

Daniel Veselý: NATO oslavilo kulatiny v době, kdy nad námi visí Damoklův meč nukleárního konfliktu

Na zhoršení vzájemných vztahů mezi Washingtonem a Moskvou usilovně pracovaly obě strany. Nemá tedy smysl dohadovat se o tom, kdo má větší díl viny. Podle některých expertních hlasů se nacházíme ve druhé studené válce, která může být ještě nebezpečnější než ta první.

Obě velmoci odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) a navzájem se obviňují z jejího porušování. Ačkoliv převládá názor, že tuto klíčovou dohodu z dob studené války porušuje pouze Kreml, podle odborníka na jadernou problematiku Thedora Postola ji patrně porušovaly obě země.

Reálná hrozba jaderného střetu

Vědci sdružení okolo časopisu The Bulletin of the Atomic Scientists varují před novými závody ve zbrojení, modernizací nukleárního potenciálu a nebezpečnými vojenskými doktrínami Ruska a USA, neboť možnost náhodné jaderné kolize není nereálná. Poprvé od konce 80. let se zdá, jako by lidstvo kráčelo vstříc neregulovanému jadernému klimatu.

Převzato z Plusu

Výzkumníci míní, že žijeme v novém abnormálu, kdy se dvě zásadní hrozby, jimž čelíme, tedy nebezpečí jaderné kolize a klimatických změn, prohlubují. Tenze na hranicích členských zemí NATO s Ruskem v Pobaltí nepolevuje. Vztahy mezi USA a Ruskou federací jsou nyní na bodě mrazu, třebaže se liberální Amerika déle než dva roky obsedantně zabývala domnělými vazbami Trumpova volebního týmu na Kreml.

Trumpův kabinet však vůči Moskvě zaujal tvrdší postoj než předchozí administrativa, ať už hovoříme o intenzivnějších sankcích, vyzbrojování ukrajinské armády či o sporu o Venezuelu.

Gorbačovův souhlas

Za této situace vystoupil v americkém Kongresu s projevem generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, jemuž se dostalo ovací ve stoje, když vyjmenovával zločiny Kremlu a zároveň hovořil o nutnosti dalšího rozšiřování NATO.

Nicméně právě expanze aliance směrem k ruským hranicím je příslovečným kostlivcem ve skříni a jádrem dnešních problematických vztahů mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí.

Na začátku 90. let učinil Michail Gorbačov mimořádný ústupek, když souhlasil se sjednocením Německa a po západních lídrech na oplátku požadoval, aby se NATO dále nerozšiřovalo.

Leč zůstalo jen u verbálních slibů. Před riziky vyplývajícími z expanze aliance varovala již Jelcinova vláda a bývalý americký diplomat a expert na SSSR a Rusko George Kennan, neboť tato strategie k bezpečnosti starého kontinentu nepřispívá, ba naopak.

Americký prezident Donald Trump během schůzky s Jensem Stoltenbergem apeloval na Německo a další členské země aliance, aby vydávaly na obranu dvě procenta HDP s tím, že vojenské výdaje by se v budoucnu měly vyšplhat až na čtyři procenta HDP.

Trump je především neúprosný byznysmen, který není zběhlý v komplikovaných geopolitických otázkách. Není žádným tajemstvím, že zvýšení výdajů na obranu se v Trumpově pojetí rovná usilovnějšímu nákupu amerických zbraní od koncernů, jakými jsou Boeing nebo Lockheed Martin.

A pokud uvážíme, že roční vojenský rozpočet NATO je přibližně bilion dolarů, zatímco Rusko na zbrojení vynakládá zhruba 66 miliard dolarů, Trumpův požadavek nedává žádný smysl. A totéž platí pro neuváženou a stále nekončící expanzi NATO.

Daniel Veselý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít