Proč se švédské členství v NATO odkládá. A do kdy

Ještě před rokem vypadalo členství zarytě neutrálního Švédska a sousedního Finska v NATO velmi nepravděpodobně. Po ruském útoku na Ukrajinu se zas naopak zdálo, že jejich vstup je hotová věc. Skoro přesně rok poté je situace zase na začátku.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrace Kurdského centra pro demokratickou společnost ve švédském Stockholmu

Demonstrace Kurdského centra pro demokratickou společnost ve švédském Stockholmu | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Švédsko paradoxně nemá problém se vstupem do Aliance kvůli nesouhlasu Ruska, ale spíše Turecka, tedy jedné z členských zemí NATO. Rozšíření Aliance, v níž všichni ručí za všechny ostatní, podléhá totiž souhlasu všech, tedy i Turecka, jednoho z vůbec nejstarších a vojensky nejsilnějších členů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Proč se švédské členství v NATO odkládá. A do kdy

Zástupci Turecka se už vloni v létě sešli s představiteli Švédska a Finska a dali najevo, že mají podmínky, formálně vzato bezpečnostní, po jejichž splnění Ankara rozšíření Aliance schválí.

Týkaly se zákazu vývozu některých pokročilých zbrojních technologií z kandidátských zemí do Turecka nebo amerického váhání ohledně exportu pokročilých stíhaček tamtéž.

Největší pozornost budil turecký požadavek na změnu legislativy ve věci poskytování azylu některým skupinám a předání do tureckých rukou těch jejich členů, kteří byli označeni za teroristy – ne podle švédských, ale současných tureckých zákonů.

Kurdští aktivisté

Většinou jde o kurdské aktivisty nebo lidi obviňované z účasti na puči proti Erdoganovi z roku 2016. Švédsko i Finsko udělaly určité ústupky, podle některých kritiků ponižující a nesprávné, ale Turecko své požadavky zesilovalo, například dále rozšířilo seznam lidí, jejichž vydání požaduje. Naděje, že se vlk nažere a koza zůstane celá, však trvala.

Turecko zrušilo jednání o vstupu do NATO s Finskem a Švédskem. Vztahy vyhrotily protesty odpůrců islámu

Číst článek

Nyní se situace vyhrotila kvůli dvěma incidentům. Začátkem ledna skupina kurdských a prokurdských aktivistů před stockholmskou radnicí pověsila za nohy figurínu prezidenta Erdogana, ve zřetelné narážce na Mussoliniho. A před pár dny dánsko-švédský radikál Rasmus Paludan veřejně spálil korán, a to přímo před tureckým velvyslanectvím.

Obě události vyvolaly v Turecku velmi negativní ohlas. Přestože se například premiér Ulf Kristersson za spálení posvátné knihy omluvil a vysvětloval, že podle švédských zákonů mu nelze zabránit, turecké pobouření nezmírnil. Turečtí představitelé mluvili nejen o znesvěcení, ale i barbarství, rasismu a islamofobii.

Turecké stanovisko vůči Švédsku se tedy dále zostřilo, a to až do té míry, že finský ministr zahraničí nešťastně zaspekuloval o tom, že by jeho země možná nečekala na svého souseda a vstoupila do NATO sama – finské postavení je geopoliticky vachrlatější, ale současně se ukazuje, jak se Turecku podařilo rozdělit demokratické státy, které se ocitají pod tlakem.

Švédové už paralelně vyjednávají s Američany o speciální dohodě, která by zemi zabezpečila pro případ, že by sázka na NATO nevyšla.

Čekání na budoucnost

Podobné vydírání není tak docela v souladu s duchem Aliance, ale turecký prezident využívá toho, že on už je v klubu a severští kandidáti nikoli. A starosti se svou image na západě si nedělá. Pokud nemá nějakou tajnou dohodu s Ruskem, jeho zájmem není švédský vstup zablokovat, ale co nejlépe zobchodovat, i politicky.

Erdogan Švédsku: Pokud nemáte respekt k Turecku, podporu ohledně NATO neočekávejte

Číst článek

Sám je pod tlakem. Provokativní kroky, jako je oběšení jeho vlastní figuríny nebo spálení koránu, nemůže nechat bez odpovědi. Předseda nacionalistické strany MHP, s níž Erdoganova AKP sestavila vládu, teď mluví o tom, že turecký parlament vstup Švédska do NATO neschválí.

Proti znesvěcení Koránu se postavily vlády nebo veřejnosti dalších muslimských států, od Maroka přes Saúdskou Arábii po Indonésii. Erdogan, který se stylizuje do vůdce muslimského světa, musí hrát svou roli.

Incident s Erdoganovou figurínou mají paradoxně na svědomí švédští Kurdové, kteří si nepřejí, aby jejich adoptivní vlast vstoupila do Aliance, případně aby jakkoli jednala s Tureckou republikou.

Erdogan má ještě jeden velký důvod, proč je ochoten vydírat státy, s nimiž by teoreticky jednou měl být spojen v jedné Alianci. Turecká ekonomika je na tom velmi špatně a jeho legitimita slábne, přitom volby, stále napůl demokratické, se blíží. Navíc se tak děje v roce stého výročí založení Turecké republiky, kterou chtěl Erdogan velkolepě oslavit jako Atatürkův pokračovatel.

Volby budou v květnu, oslavy výročí založení republiky v říjnu. Je pravděpodobné, že přinejmenším do první z těchto dvou událostí se Erdogan nebude se Švédskem ochoten dohodnout.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme