Přehrát

00:00 / 00:00

Adam Černý: Požár Notre Dame v Paříži, Francie a politika

Ta je unikátní svým zjevem i řadou staletí, kdy dokázala obstát před nápory historie. O to intenzivnější byl a je děsivý pocit, že cosi takového může být smrtelně ohroženo či by mohlo zaniknout – podle dosud dostupných poznatků – jen vlastně dílem náhodné shody okolností či dokonce okamžité nepozornosti vzniklé paradoxně při rekonstrukčních pracích.

Proto byly zcela pochopitelné reakce ze všech stran soustředěné k úsilí pařížskou katedrálu co nejdříve a hlavně v co největší úplnosti obnovit. V tomto bodě se shodují všichni Francouzi a Francouzky bez ohledu na náboženské vyznání či politickou orientaci a i největší podnikatelé, jindy bojující o každé euro ve výdajích nebo v daních oznamují, kolik každý z nich hodlá přispět.

Hlava státu, prezident Emmanuel Macron ve svém krátkém pondělním večerním projevu v centru francouzské metropole dostál své úloze ve výjimečné chvíli a soustředil se na výraz společně sdílených pocitů a příslib, že katedrála bude obnovena.

Zkušenost ovšem napovídá, že atmosféra nebývalé pospolitosti ve společnosti nemusí vydržet nadlouho a že se nejspíše nenaplní tu a tam zaznívající předpovědi o pozitivní katarzi.

Taktické účely?

Stěží se může zčistajasna vytratit frustrace, která až do pondělního večera charakterizovala náladu ve Francii, kde si protiřečí požadavky řadu týdnů protestujících „žlutých vest“ na vyšší ochranu ze strany státu s výdaji státního rozpočtu, kterým v současné době prochází rekordně vysoký podíl hrubého národního produktu, což brzdí rozvoj ekonomiky.

Dříve nebo později se i po otřesu vyvolaném zkázonosným ohněm v Notre-Dame do každodenního života politika vrátí, i když prezident Macron svůj původní projev, kterým měl reagovat na několik měsíců trvající celonárodní debatu vyvolanou právě protesty „žlutých vest“ a který měl přednést v pondělí večer v televizi, pochopitelně odvolal stejně jako svou první domácí tiskovou konferenci plánovanou na středu.

Převzato z Plusu

Bude značně záležet na tom, kdo a jak vrátí politiku do veřejné debaty nyní soustředěné výhradně na ohrožený národní symbol. To bude nanejvýš citlivý okamžik, protože nejvíce by byl potrestán ten, kdo by chtěl současné pocity využít či lépe řečeno zneužít pro taktické účely.

Například pokud by se prezident a vláda pokusili neúměrně prodlužovat jim znenadání nabídnutý sportovně řečeno oddechový čas, anebo pokud by kritici vlády, ať už z řad „žlutých vest“ nebo z parlamentní opozice, jako první porušili nynější pomyslný klid politických zbraní.

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít