Navalného vnímají také jako nového Putina

Příběh Alexandra Turovského, dobrovolníka ve službách ruského opozičníka Alexeje Navalného, jsem přiblížil před týdnem. Od té doby byl muž zmlácený policií, která nad ránem vtrhla do Navalného moskevské kanceláře, v níž měl službu, odsouzen k pokutě 500 rublů za to, že s policisty, kteří do něj kopali na zemi, údajně nespolupracoval.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj

Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj | Zdroj: Reuters

V polovině tohoto týdne nabral příběh jiný směr. Turovskij na facebooku napsal post, v němž Navalnému vyčetl naprostý nezájem o svůj osud. Připadá si jako použitý spotřební materiál.  

„Obavy, že se Navalnyj v případě úspěchu může stát druhým, byť trochu jiným Putinem, které v ruském veřejném prostoru znějí už dlouho, posiluje reakce samotného politika.“

Alexandr Mitrofanov

Není to jediné svědectví, které ukazuje Alexeje Navalného jinak než bojovníka proti Putinovu režimu. Turovského doplnil bývalý Navalného stoupenec, Děnis Lebeděv, kterému během demonstrace policisté zlomili nohu.  

Převyprávěl, jak se od Navalného a jeho lidí snažil dostat alespoň minimální podporu, když mu odmítli proplatit operaci. Lékař Lebeděvovi totiž sdělil, že z pojištění mu schválně provede horší zákrok za použití nekvalitního materiálu. Operaci nakonec zaplatil tehdy ještě živý Boris Němcov.

Drž se! 

Oponenti Turovského, Lebeděva a dalších, kteří vidí Navalného jako manipulátora, píšou, že každý musel počítat s represemi a jejich následky. Poukazují na to, že Turovskij dostal právní pomoc a že Lebeděv získal od Navalného kanceláře peníze za nahrávací zařízení zničené policií.  

Navalnyj před každou akcí veřejně sliboval, že bude chránit všechny a že to požene až do Evropského soudu pro lidská práva. Turovskému však vadí, že o něm veřejně neřekl ani slovo a osobně ho podpořil jen telefonátem do soudní síně, který údajně zněl: „Tak co? Jak je? Drž se!“ 

Druhý Putin 

Obavy, že se Navalnyj v případě úspěchu může stát druhým, byť trochu jiným Putinem, které v ruském veřejném prostoru znějí už dlouho, posiluje reakce samotného politika. Jak Lebeděva, tak Turovského obvinil, že pracují - dobrovolně, nebo pod nátlakem - pro kremelský režim, čili jsou nepřátelé. Navalného podporovatelé razí myšlenku, že jakákoli kritika jediného možného lídra opozice je vodou na mlýn režimu.  

Sám Navalnyj se připravuje na veřejnou debatu s Igorem Girkinem-Strelkovem. To je muž, který dle svého svědectví na Krymu nařídil ozbrojené jednotce nahnat poslance do jednací síně, aby „dobrovolně“ odhlasovali připojení Krymu k Rusku. Následně rozpoutal válku na východní Ukrajině. Navalného stoupenci krok svého vůdce zdůvodňují nutností získat nejtvrdší nacionalisty, kteří mohou v blízkém budoucnu sehrát úlohu uličních bojůvek. 

„Očekávat po nadcházejících změnách v Rusku v čele státu jakéhokoli demokrata západního typu by byla iluze. “

Alexandr Mitrofanov

Mimořádný tlak režimu 

Navalnyj je bez jakýchkoli pochybností mimořádně nadaný, energický a cílevědomý politik, který nemá vůbec žádnou konkurenci. Stejně tak je tlak režimu na něj mimořádný a sílí.  

Vůdcovský princip, který razí, ovšem odpovídá mentalitě společnosti. Podle nedávného průzkumu Levada Centra třetina Rusů chce, aby další prezident byl v domácí politice ještě tvrdší než Putin. 

Pro nás z toho vyplývá, že očekávat po nadcházejících změnách v Rusku v čele státu jakéhokoli demokrata západního typu by byla iluze.

Autor je komentátorem deníku Právo. 

Alexandr Mitrofanov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme