(Nejen) Valachová dluží učitelům miliardy

Platy učitelů by se měly co nejdříve zvýšit skokově o 10 000 korun hrubého měsíčně a pak každý rok o pár procent. Tím by se dostaly na úroveň ostatních vysokoškolsky vzdělaných lidí ve veřejném sektoru a přilákaly by za katedry nejlepší mladé lidí. Bez skvělých kantorů totiž budeme mít mizerné vzdělávání a bez něj bude Česko upadat.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kateřina Valachová

Kateřina Valachová | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Miliardy na platy učitelů tedy nedluží odstupující ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) jen kantorům, ale především školákům a budoucnosti země. A dlužnicí není pochopitelně jen ona, ale i bývalý ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO, premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD a celá vláda. Neomlouvá je, že ani jejich předchůdci si nepočínali lépe.

Sobotkův kabinet uvolnil v pondělí 404 milionů pro pedagogy – rozdělí si je podle kariérního řádu, který by měl začít platit v září – příští týden ho projedná Senát. Ta zpráva vypadá dobře, ale jen zastírá skutečnost, že platy učitelů jsou dlouhodobě ostudně hluboko pod úrovní, kde by měly být.

Ministryně Valachová navrhuje jejich zvyšování tak, aby v roce 2020 dosáhly 130 procent průměrné mzdy v Česku (vloni se tarify zvýšily o osm procent). Takový cíl nedává vůbec žádný smysl.

Mají titul, ale plat jako za práci v supermarketu. Učit jde méně než polovina absolventů pedagogiky

Číst článek

Kantor ani student učitelství po letech studia na vysoké škole přece nesrovnává svůj (budoucí) plat se slévačem, dělníkem u pásu v automobilce nebo sekretářkou, ale s právníky, inženýry a dalšími vysokoškoláky. Za katedry dnes nastupuje jen 40 procent absolventů pedagogických škol – v průzkumech odpovídají, že je odrazují nízké platy učitelů. Začínající kantor s vysokou školou má něco přes 20 tisíc, pokladní v Lidlu, kde nedávno prozíravě a skokově zvýšili mzdy, bere nejméně 23 tisíc.

Učit by šel jen blázen

V roce 2015 měli učitelé na základních školách v průměru 27 631 korun, na středních 28 803 korun, zatímco ostatní zaměstnanci s vysokou školou ve veřejném sektoru brali v průměru 37 887 korun, v soukromém ještě víc. Rozdíl byl tedy nejméně 10 tisíc měsíčně. V roce 2016 se zaostávání nezmenšilo, protože platy rostly všem. Jen blázen nebo fanatik by šel učit, když jeho spolužáci ze střední budou brát celý život o hodně víc.

Studie Daniela Münicha a jeho spolupracovníků z think-tanku IDEA opakovaně upozorňuje, že platy učitelů v Česku – porovnáváme-li je s platy stejně vzdělaných lidí – patří k úplně nejnižším (spolu se Slovenskem a Maďarskem) mezi 30 nejvyspělejšími zeměmi světa. Což má neblahé dopady na to, jací lidé se hlásí na pedagogické fakulty, jak mnoho jejich absolventů odchází do lukrativnějších oborů a kolik schopných učitelů utíká ze školství za lepším.

Vláda uvolnila přes 400 milionů pro učitele. Peníze si mají rozdělit podle kariérního řádu

Číst článek

Debaty o školství se dnes točí kolem podoby maturity a přijímaček na střední školy, kolem zřizování soukromých škol a ano – i kolem platů. Přitom nesrovnatelně největší vliv na kvalitu vzdělávání – a to je doloženo výzkumy – mají učitelé. „Rozdíly mezi žákovskými výsledky dobrého a špatného učitele v reálném světě jsou velké a dosahují řádově čtvrtiny až poloviny roční učební dotace," uvádí Daniel Münich. Ani počet žáků ve třídě, ani dobré či špatné učebnice, ani vybavení škol, ale učitelé rozhodují o tom, jak úspěšné budou děti v životě a jak se bude dařit Česku za pět, 10, 20 let.

A když dobré učitele – inspirativní, talentované, neokoralé – nezaplatíme, nebudeme je mít. Čest výjimkám, které ve školách září navzdory systému. Kariérní řád – ano, méně papírování – ano, všemožná podpora kantorům – ano. Ale bez investice do platů jsou to všechno marné kroky. Jako těch pondělních vládních 404 miliónů – jen kapka v oceánu.

Odpis příštích generací

Skok v učitelské platové statistice je dnes nejkratší a nejlevnější cestou k cíli, jímž je výrazně lepší školství a slušné šanci mladých lidí obstát v moderní době. Nemáme čas, nemáme osvícené reformátory (touto cestou se vydali na Slovensku s nejasným výsledkem), nemáme ani kvalitní politiky, kteří by uměli o školství dlouhodobě pečovat.

Zato peníze máme – viz návrh rozpočtu na rok 2018, kde se rozdávají miliardy tu i onde plnými hrstmi.

Až dnešní rutinní práce zcela přeberou roboti, až všechny části života prostoupí umělá inteligence – a to je řeč už o několika příštích letech – najdou slušné uplatnění jen dobře vzdělaní lidé schopní se stále učit, hledat nová řešení, komunikovat... Když se na to dnes děti nepřipraví především ve školách, čeká je zatraceně těžký boj. Nebo ještě přesněji – dnešní stav školství bude mít fatální důsledky, politikové potichu odepisují části příštích generací.

Valachová, Babiš, Sobotka a spol.

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme