Faktor X německých voleb: 20 gigabytů ukradených z parlamentu

Nechtěl bych být v kůži správce sítě německého parlamentu, který začátkem května 2015 objevil v několika poslaneckých počítačích aktivitu virového programu, takzvaného trojského koně, který nepoznán dřímal několik měsíců v síti, aby pak na čísi pokyn začal cválat mezi dokumenty německých zákonodárců.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá kancléřka Angela Merkelová | Foto: Reuters

Po zádech mu jistě musel stékat studený pot a z úst se mu dral nějaký maximálně dvojslovný výkřik. Správce sítě v tu chvíli tušil, že všechno, co si domluvil na večer, bude muset zrušit a že tento den bude po čertech hektický.

Bundestag jako cíl si hackeři vybírali už dříve, ale v drtivé většině se jednalo o pokusy zahltit jeho webové stránky a tím je zjednodušeně řečeno shodit a vyřadit z provozu. Tohle bylo jiné. Útok hackerů zkraje roku 2015 je dosud největší, jaký parlament od začátku digitální revoluce zažil. A jak se ukazuje, je to útok s dosud nejzávažnějšími důsledky.

Přestože z celkem dvaceti tisíc parlamentních počítačů jich bylo virem nakaženo pouze čtrnáct, hackeři si přesto dokázali obstarat administrátorská práva pro celou síť, a mohli se tak po ní zcela volně pohybovat. Jak se při následném vyšetřování zjistilo, z německého Bundestagu odešlo kamsi do světa na 20 gigabytů dat. I obyčejný laik ví, že je to docela hodně. Do této chvíle mohl mít pořádně zkaženou náladu jenom správce sítě, po tomto brizantním zjištění ji měli zkaženou i politici. Nikdo totiž neví, jaké dokumenty z harddisků a z e-mailové korespondence poslanců a jejich asistentů zmizely, a hlavě kdo je drží ve svých rukou.

160 pokusů o špionáž. Macronův tým zažil útok ruských hackerů, tvrdí experti

Číst článek

Šéf německých tajných služeb Hans-Georg Maaßen často mluví o tom, že v případě hackerských útoků je prakticky nemožné přistihnout někoho při činu, se „smoking gun" v ruce. I v případě tohoto útoku jsou pachatelé neznámí. Jediné, co jeho úřad má, jsou indicie. A ty vedou, světe div se, do Ruska. Proto německé tajné služby varují, že Moskva bude chtít ovlivnit zářijové parlamentní volby. Třeba dezinformacemi šířenými proruskými nebo přímo Ruskem financovanými portály a médii. Ale nejen jimi. Je tu ještě staré dobré „kompro", které dokáže zvlášť před volbami rozdmýchat voličské emoce.

Na konci roku 2016 zveřejnila internetová platforma Wikileaks 2400 utajovaných dokumentů pocházejících z parlamentního vyšetřovacího výboru ke kauze NSA. Němečtí poslanci chtějí již několik let vědět, jak americké tajné služby odposlouchávaly Německo a co o tom spolková vláda Angely Merkelové věděla. Tato kauza je bolavým místem německo-amerických vztahů. Zajímavé je, že těchto více než dva tisíce zveřejněných dokumentů pochází z doby před útokem hackerů. Dokumenty, které výbor digitálně uložil po jaru 2015, Wikileaks nepublikoval. A opět, přímé důkazy, že zveřejněné dokumenty jsou součástí dvacetigigabytového lupu, neexistují. Je tu pouze silné podezření. A to pro změnu zesiluje obavu, že kdosi má nabito a rozhodně nebude váhat vystřelit.

Co se v oněch dvaceti gigabytech vlastně ukrývá? Mám takový pocit, že se odpověď na tuto navýsost dráždivou otázku dozvíme velmi brzy. Určitě do 24. září.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme