Německé potíže s vyššími výdaji na obranu

Před několika dny se sešel německý Spolkový sněm uprostřed letní dovolené k mimořádné schůzi. Důvodem byla slavnostní přísaha nové ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové, která nyní povede vedle vládních křesťanských demokratů i resort, který je v rámci spolkové vlády považován za nejobtížnější.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nová ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová

Nová ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Němečtí ministři skládají přísahu před zraky poslanců běžně. V tomto konkrétním případě to ale bylo symbolické i proto, že německý Bundeswehr byl od samého počátku koncipován jako „parlamentní armáda“, čili vojsko kontrolované poslanci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Zákonodárcům to otvírá řadu možností, jak s ním být v kontaktu a kontrolovat ho, a to nejenom, pokud jde například o zahraniční vojenské mise. Poslanci například také volí každých pět let ze svého středu někoho, kdo vykonává roli armádního ombudsmana. Jeho úkolem je být nestranným pozorovatelem armády, o čemž uveřejňuje pravidelné zprávy. Představuje ale zároveň instituci, na níž se mohou obrátit řadoví vojáci v případě problémů souvisejících s jejich povoláním.

Rozprava, která doprovázela slib nové ministryně obrany, ovšem ukázala, jak moc jsou politici v Německu rozděleni v pohledu na budoucnost jejich armády.

Prosadit víc peněz pro armádu

Zatímco Krampová-Karrenbauerová v parlamentu zopakovala, že podporuje závazek postupně navýšit výdaje na obranu až na dvě procenta HDP, u levicové části Spolkového sněmu s něčím takovým tvrdě narazila. A to včetně sociálních demokratů, kteří jsou oficiálně stále ještě součástí stávající vlády, i když v praktické politice jsou již ideově někde úplně jinde.

Avšak namísto podpory nové ministryni, řečníci sociálních demokratů znovu potvrdili své „Ne“ vyšším výdajům. Již nějakou dobu něco takového odmítají s argumentem, že Německo by nemělo podléhat nátlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Právě on i další členové jeho vlády vytrvale kritizují Němce, že jsou v obranných záležitostech málo solidární.

Neváhají je dokonce označovat za „černé pasažéry“, kteří se pouze vezou ve stínu Američanů, aniž by ale byli ochotni zvýšit vlastní finanční angažmá. Nejenom kvůli tomu je považován Trump v Německu za synonymum všeho špatného, politici, kteří podporují vyšší obranné výdaje, bývají nezřídka označováni za „loutky amerického prezidenta“. To je mimochodem postoj, který se neomezuje pouze na levicově založenou polovinu německé společnosti, ale má i silný přesah i do části, která obvykle volí pravicové strany. 

Jak moc těžké je prosadit víc peněz pro armádu ve stávající koalici křesťanských a sociálních demokratů, ukazuje skutečnost, že namísto původně oznámených 1,5 procenta HDP, dosáhnou v příštím roce zřejmě pouze 1,37 procenta. Pro dvanáct následujících měsíců se dokonce oficiálně počítá s ještě dalším propadem.

Jestli se na tom může něco změnit poté, co se stala novou ministryní obrany předsedkyně nejsilnější politické strany v Německu, je otázkou. Spíš ale bude hádka o víc peněz pro armádu dalším zástupným problémem a hlavně vítaným tématem, které současnou vládní koalice v Berlíně ještě víc rozklíží a přiblíží ji svému konci.

Autor je komentátor Lidových novin.

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme