Poutavé, avšak ne nevinné německé divadlo

Německá sociální demokracie názorně předvádí, jak má vypadat politika dvojí tváře. Do čela strany se prodrala radikální dvojice, sdílející ideje mladých socialistů. Hodlá například zestátnit velké průmyslové korporace. Netrápí se tím, že jde o slepou uličku, že na tom navíc nic levicového není. Zestátněním zmírnění rozsahu odcizené práce nenastane ani omylem. Mezi manažerským a úřednickým kapitalismem totiž nenaleznete významný rozdíl.

Komentář Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Noví předsedové německé SPD Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Samu stranu pak ve vládě zastupují pragmatičtí politici. Názorově opatrní, někdy až ideově bezbarví. Připočtěme k tomu nezájem zhruba poloviny členské základny o volbu nového vedení a máme obraz strany pohromadě. Na scéně německé politiky je zdánlivě o zábavu postaráno, doplníme-li scénickou výpravu rozháraností koaliční křesťanské unie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poutavé, avšak ne nevinné německé divadlo

Politiku Angely Merkelové – merkelismus, jak dnes někteří razí – strana musí opustit. Její potenciál šikovné nápodoby liberální, přesto sociálně vnímavé politiky, opsané od sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera, se za deset let vyčerpal.

Navíc kvůli merkelismu křesťanskou unii postupně opouštěli konzervativně ladění voliči. Strana sice ví, kudy dál – doprava přece –, jen neví jak.

Hraje se na německé scéně

Lídr sociálnědemokratické kandidátky Martin Schulz před dvěma roky po neúspěšných volbách soudruhy varoval, aby se do velké koalice nehrnuli. Měli se usebrat v opozičních lavicích. Řečeno s klasikem: Marné bylo volání. Strana je bezradná a dál bude ztrácet, usazená ve vládních lavicích.

Problém pro Merkelovou? Nové vedení německé sociální demokracie nevylučuje odchod z vlády

Číst článek

Noví spolupředsedové, Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans, si zvolení sice vysloužili odporem k účasti ve velké koalici, do bourání vlády, jak je vidno, se nepohrnou. Její zánik by dříve nebo později vyvolal předčasné volby a na nich by obě vládní strany prodělaly.

Šampaňské by bouchalo u Alternativy pro Německo a u Zelených, u dvojice to po výtce zcela nesourodé.

Alternativa pro Německo se novým vedením, vzešlým z nedávného sjezdu, pokouší vzbudit dojem, že se civilizuje a že se mění ve standardní občanskou stranu. Zdá se, že úspěšně.

Údajně se opírá o někdejší voliče křesťanských demokratů, zběhlé pod její křídla pro přílišnou levicovost merkelismu. Z toho důvodu nezarazí, že se i uvnitř CDU ozývají hlasy tvrdící, že pokud se straně nepodaří zběhlé voliče dostat zpátky domů, tak by vláda s Alternativou zradu na demokracii představovat nemusela.

Osiřelou nadějí, že německé politice přece někdo napraví hlavu, zůstávají Zelení, ráchající se podle průzkumů v nebývalé popularitě. Napravili ji už bavorskému ministerskému předsedovi Markusi Söderovi, nyní zanícenému stoupenci boje proti oteplování klimatu.

Jisté úskalí to má: Zelení byli už několikrát natěšeni. Průzkumy jim slibovaly zářnou spolkovou budoucnost, když ale došlo na hlasovací lístky, dopadli jako obyčejně.

Pozorovateli tedy nezbývá než usednout do hlediště a sázet se, zda ho čekají slibná dramata, anebo jen mnohoslibná nuda. Jedno je jisté: nepůjde o představení nevinné. Ač se hraje na německé scéně, sehrává se tu osud celé Evropy.

Autor je publicista

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme